Článek
„Jsou okamžiky v životě lidí, na které nelze nikdy zapomenout” - by mohlo být mottem letní výstavy v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. Expozice je koncipována jako společná výstava téměř čtyřiceti autorů, kteří po oslovení muzeem přispěli svými fotografiemi.
Kurátor výstavy a správce muzejního fotografického fondu Ladislav Wochotz vytvořil tak unikátní sbírku zhruba 200 fotografií, které budou v depozitáři muzea pro budoucí generace trvalou ukázkou hrůzy okamžiku noci 7. července 1997 a následné zkázy.
Samotná současná výstava vzbudila velký zájem, jak u pamětníků, tak dalších obyvatel, kteří se často podíleli na následné pomoci postiženým, tak u mladé generace, která tuto neuvěřitelnou pohromu zná již jen z vyprávění a fotografií.
Skutečný obraz zkázy však nezná nikdo, neboť drtivý úder proudu vody se odehrál v noci za úplné tmy a ani ráno zatopená místa nebyla přístupná pro fotografy, aby zdokumentovali tuto událost. Pohled na celkovou situaci se dochoval pouze na leteckém snímku.
A tak jedině vstup do výstavního sálu připomíná stísněné prostředí zatopených domů a okolí, plné nepořádku, nanesených kmenů, větví a klád, rozházených předmětů a pokáceného nábytku, ze kterého na lodičkách hasiči zachraňovali aspoň ženy s dětmi.
Staří lidé, kteří s vírou ze zkušeností z minulých povodní s půlmetrovou vodou zůstali ve svých domovech, se v následujících dvou dnech stali vězni tohoto živlu.
Napáchanou spoušť dokumentují fotografie postižených míst, nad kterými často z úst návštěvníků je slyšet povzdech: „To bych nechtěl znovu zažít.”
Tristní je pohled na způsobené škody na soukromých obydlích i u továrních firem. 160 až 180 cm vody zničilo nábytek, koberce, prostě veškeré bytové zařízení. A zase nad obrazem zničené kytary, houslí, cimbálu, knihoven plných knih, památkových předmětů, rodinných alb a fotografií z dětství je slyšet smutná slova: „To se nemělo stát!”
Těmito slovy se postižení přenesli do okamžiku, kdy stáli nad touto spouští jako člověk bez minulosti, který se ocitl nejen bez materiálních prostředků, ale i bez vzdálených jakoby neexistujících vzpomínek, na nepříznivém prahu nové neznámé budoucnosti.
Další ohromné škody představuje dokument VÚB a.s., pohled do Zahradní ulice na poničenou chráněnou památkovou oblast chalup ústeckého tkalcovského Podměstí, na škody na zařízeních sportovního areálu a záběry z městských částí Hylváty, Kerhartice, Černovír i z blízkých obcí Dolních Libchav a Dlouhé Třebové.
K seznámení s osudným děním přispívají i četné dobové novinové výstřižky, tematické fotografie a pozoruhodně zpracovaná dokumentace několikadenního zásahu černovírských dobrovolných hasičů. V hale na televizoru je připraveno ohlédnutí ze sestříhaných videozáznamů.
Události velké povodně roku 1997 doplňuje ještě malé ohlédnutí z povodní v roce 1938 a 1958 a textový přehled o větších záplavách z povodí Tiché a Divoké Orlice od roku 1741.
