Článek
Vísecká rychta na okraji obce Kravaře na Českolipsku je jedna z největších roubených staveb v Čechách. Nechal ji roku 1797 postavit rychtář Václav Ker. Jeho rodina byla velmi majetná, rychtaření bylo dědičné. Rychtu nechal postavit na okraji vsi v době, kdy kvůli častým požárům bylo nařízeno stavět v kameni.
Stavení slouží jako muzeum. Komory v patře a půda nebyly obytné, sušil se v nich chmel. V obrovské budově uvidíte expozici ukázek malovaného nábytku, nejstarší skříň je z roku 1761.
V přízemních místnostech jsou instalovány interiéry někdejšího bydlení. Rychtářská světnice se svatým koutem, výměnkářská komůrka, černá kuchyně, spižírna. Vše doplněno keramikou, fajáns, různými drobnými potřebami pro domácnost. K tomu samozřejmě i nářadí běžné na venkově. Protože jsme v chmelařské oblasti, jsou tu nástroje používané k jeho zpracování. Část hospodářského nářadí a strojů je i ve vedlejší stodole, tady uvidíte pluhy, ruchadla, secí stroj a jiné.
V horních patrech rychty je nábytek a religiózní umění ze severních Čech, povětšinou polychromované dřevěné sochy světců a malba na skle.
Nádhera bobří divočiny
Z Kravař vyrazíme po zelené do Janovic, cesta vede po silnici, ale za obcí už se stáčí k lesu. V této části je už potok mírný, sice teče rychle, ale v podstatě klidně. Kdysi tu sídlili bobři.
S přibývajícím stoupáním se začínají objevovat peřejky, při větší vodě i peřeje. Skalní stěny se zvedají, koryto se místy úží, přes potok musíte několikrát přejít na druhou stranu. Dříve tu nebývaly můstky, muselo se buď přebrodit, ale našly se i stromy spadlé přes vodu, záleželo na zručnosti. Nejhezčí procházky jsou zjara, kdy je dostatek vody, nebo na podzim, kdy se stromoví krásně zabarví a na hladině plují listy.
Stužka vodopádu
Potok protéká čedičovými skalami, které rozrušuje, takže se tok pozvolna mění. Vulkanická činnost je patrná i zde. Vulkanická hornina kolem nás se nazývá limburgit. Nejkrásnější partie jsou až v Bobří soutěsce, po delším výstupu.
Ale překvapení přichází z potoka po levé straně, tady padá jako stříbrná stuha voda z výše asi deseti metrů. Pod vodopádem je í malé odpočívadlo. Musíte ale k němu vyšplhat od hlavního toku, není hned u potoka. Poté se soutěska otvírá, v horní partii je nádherná čedičová či limburgitová skála. Cesta dále vede do Verneřic, odkud se můžete vrátit do Kravař.
Náčkovická rozhledna
Nad Náčkovicemi postavili roku 2004 spolu s telekomunikační věží i Vítkovu rozhlednu. Stojí na kopci nedaleko Vernéřovic: při dobré viditelnosti je nádherný výhled na Klínovec, Milešovku, Děčínský Sněžník, Bukovou horu, Jizerské hory, Krkonoše, Bezděz. Rozhled je z výšky 18 metrů.
Další rozhledna v okolí je na Strážném vrchu.
