Článek
Obraz, který visel v hradním kostele svatého Prokopa ve Strakonicích, slavně přepravili do Říma, kde shořel při požáru v roce 1882.
Komenda maltézských rytířů
Johanitská pevnost, založená rodem Bavorů, stojí na soutoku Otavy a Volyňky v centru města. Bavoři bývali mocným rodem, postupně jejich vliv ale upadal. Hrad, jehož část johanitům (maltézským rytířům) věnoval křižák Bavor I. roku 1234, přešel na řád celý. Stalo se po roce 1421, kdy byla zničena komenda řádu v Praze, velkokomtur se přestěhoval s rytíři do Strakonic.
Ve své době to byla nedobytná pevnost, vylámali si na ní zuby i husiti, kteří po bitvě u Sudoměře, kde je strakonická jízda hodlala roznést na kopytech, vytáhli na město. To vydrancovali a spálili, s hradem nic nesvedli. Ještě byli slabí, mít obléhací stroje, nepomohly by silné zdi, objekt stojí v rovině, což byla nevýhoda.
Nejcharakterističtější část hradu je břitovitá věž Rumpál. Jméno dostala podle zařízení, kterým se spouštěli do smrdutého vězení odsouzenci. Hrad vydrancovali za stavovského povstání a ve třicetileté válce.
Ochoz věže, kde bývalo dřevěné podsebití, zdobí jakýsi cementový límec na kamenných krakorcích, je s podivem, že památkáři neryčí.
Strakonice byly v opozici také proti Jiřímu z Poděbrad, sjednotila se zde panská Strakonická jednota, později ji vystřídala zelenohorská jednota.
Renesance zanechala na románsko-gotickém hradu zámeckou stopu, johanité hrad spravovali od roku 1402 do 1925.
Svatý obraz a díra do pekla
Kněz Dominik, který nesl při bitvě na Bílé hoře v čele císařských obraz Narození Páně, si byl jist jist vítězstvím. I na obloze se prý zjevila povzbudivá znamení. Obraz měl údajně zázračnou moc. Události katolického vítězství a následné pronásledování protestantů stereotypně líčené jako doba temna trochu zapomínají, že s Fridrichem Falckým, který o Čechách nic nevěděl a hlavně si chtěl užívat, přitrhla do Prahy cháska zarputilých kalvinistů.
V roce 1619 velmi vážně poškodili katedrálu svatého Víta, rozmlátili oltář, rozsekali obrazy, protože svatostánek podle jejich víry měl patřit jen bohu, bez jakékoli výzdoby. Jak se dějiny neustále opakují.
Existují tři kopie zázračného obrazu, v kostele Panny Marie Vítězné v Praze, v kostele na Bílé hoře a třetí ve Vatikánu. Ve strakonickém kostele svatého Prokopa se má ale nalézat i díra do pekla, údajně za oltářem. Měla se jí propadnout fintivá žena, ze svatostánku rovnou k rohatým, docela dobrý tunel. Kostel v oněch místech stále vlhne.
Hrad vlastní město, najdete zde městské muzeum, infocentrum, restauraci, je využíván i jako Šmidingerova knihovna a Základní umělecká škola. Město proslavila výroba motocyklů ČZ, pokrývky hlavy, dělali tu i fezy, a neposledně Tylův Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847).
V hradním příkopu našli příbytek přežvýkavci, oslové, ovce, kozy.
