Článek
Od roku 2010 dominuje obří „šwibbógn“, zvětšenina tradiční saské, a zejména krušnohorské tradice vstupu na nejstarší adventní trh v Německu, na drážďanský Štrýclmarkt. Je vysoký 6 metrů a 12 metrů široký, zhotovili ho v Gahlenzi v Krušných horách. Obloukový svícen připomíná vstup do krušnohorských šachet.
Hory jsou prostoupeny důlními díly na německé i české straně, ve středověku se tu těžilo množství rud, na těžbě byla založena prosperita měst, například Jáchymov na stříbře, nedávných časech i na uranu, stříbro a další kovy daly základ Božímu Daru, Horní Blatné, šachtám na Měděnci, Krupce…
Král svícnů
Obloukové svícny vstupy do dolů skutečně zdobily, a sice v den vánoční mešní směny. Mešní směny se uchovaly jako tradice v řadě krušnohorských měst. Oblouky tehdy vyráběli důlní kováři a horníci jej vyzdobili světly a chvojím.
Světlo mělo zejména pro havíře až magický význam. Po úpadku hornictví se Krušnohorci museli přeorientovat na jiné práce, ale každá obec, každá rodina si vydělávala dřevořezbou, odtud pocházejí louskáčci, pyramidy, malé i velké betlémy. Krušnohoří také proslulo výrobou krajek.
Svícny jsou rozsvíceny do Tří králů. Největší najdete v Johannesgeorgenstadtu, je zapsán do Guinnesovy knihy rekordů. Johanngeorgenstadt je proslulý jako Stadt des Schwibbogens, čili město svícnu. Město u hraničního přechodu Potůčky založili protestanti z české strany, kteří museli kvůli víře odejít z Horní Blatné.
