Článek
Ponorka Otus je vyvázána k molu ve starém sassnitském přístavu, působí tu osaměle, jako by ji tu někdo zapomenul. Většina návštěvníků je zde kvůli okružní plavbě ke křídovým útesům, bojové plavidlo zaznamenávají na poslední chvíli.
Byla špičkou své třídy
Devadesátimetrový dieselelektrický kolos postavili roku 1962, ve své době představoval vrchol ponorkářské techniky odborníků z Británie, USA a Francie. Do služby ji zařadili v roce 1963, činná byla ještě v roce 1981.
Po dalších devíti letech byla vyřazena ze stavu Royal Navy na britské námořní základně Portsmouth, po sjednocení Německa ji přivlekli do Sassnitzu. Jedná se o plavidlo třídy Oberon, vyrobeno bylo 27 kusů, zachovalo se sedm.
Teprve uvnitř plavidla si dokážete představit, jaké to muselo pod hladinou pro námořníky být. Na Otusu jich sloužilo 68, z toho většinou sedm důstojníků. Ponor byl až do hloubky 300 metrů. V odpalovacích útočných komorách na přídi bylo šest 533mm torpéd, v obranných na zádi dvě, s rychlostí přes 75 kilometrů. Ponorka jich vezla 21, většinou šlo o MK-24 Tigerfish, nebo vezla 50 min. Akční radius měla 10 000 km.
Dokonale uspořádaný prostor
Ponorka je upravena pro turisty, místo vstupu přes věž se leze nově zbudovaným otvorem, kterým se v torpédové komoře nabíjela torpéda. Odchod je také u zadní torpédové komory.
Při prohlídce budete překvapeni z vnitřního uspořádání, dokonalého využití prostoru, z periskopové místnosti i ubikací. Na spodní palubu, kde jsou baterie, nádrže a další zařízení se nesmí, ale i na hlavní palubě si užijete. Z reproduktorů zní zvuky, jaké přístroje zaznamenávají pod hladinou. Tření trupu o plovoucí minu, tupé výbuchy min útočícího torpédoborce, průsak do plavidla. Ponorka je přístupná denně od 10 do 19 v létě, v zimě do 16 hodin.
