Hlavní obsah

Konec starých časů na zasutém Krásném Dvoře

Novinky, Vratislav Konečný

Najít bez navigace zámek Krásný Dvůr na Podbořansku je téměř detektivka. Takže sem peníze návštěvníků tečou méně, než by mohly. Přitom se v něm natáčel nádherný a duši hladící film Konec starých časů s téměř prášilovskou figurou knížete Alexeje Megalrogova skvěle hraného Josefem Abrhámem.

Foto: Vratislav Konečný

rozhledna v Kryrech

Článek

Ještě není sezóna

V zámeckých komnatách „chutnal básníkům život“, půvabnou „Píšťalku“ tu okouzloval Pavel Kříž jako doktor Šafránek. Krajina na Podbořansku se vlní, zámek se již opírá o vojenský újezd Doupovské vrchy.

Dostanete se k němu po mírném tápání z karlovarské silnice. U Petrohradu odbočíte doleva směr Kryry, poté na Podbořany, nebo se dá jet od Žatce. V Kryrech stojí pozoruhodná Schillerova rozhledna, zdálky vypadá jako raketa. Postavili  ji v roce 1906 na místě bývalého hradu Kozihrady.  

Na ukazatel krásnodvorského zámku narazíte až v Podbořanech. Pak už je to pár kilometrů. Objekt je jako většina zatím zavřen. Co na tom, že je hezky a lidé výletují, sezóna je na většině objektů dána dubnem.

Černínská chlouba

První zmínky o panství jsou ze 13. století, to tu stály tvrze, mlýny a ves. Po tvrzi přišel koncem 16. století zámek. Rozkvět zažil za Jana Mašťovského z Kolovrat, po bělohorské bitvě objekt začal upadat. Poté ho koupili Černínové z Chudenic, ale zachránil ho až František Josef Černín.

V letech 1720 – 1725 začal architekt F.  M. Kaňka s velkými přestavbami, bouralo se, rozšiřovalo, provzdušňovalo. Další z Černínů, Rudolf, dokončil úpravy a od té doby je zámek stavebně téměř netknut.

Interiéry  okouzlily režiséra Jiří Menzela, proto zde filmově přepracoval Vančurův román Konec starých časů na vtipný příběh s nostalgickou melancholií 20. let minulého století. Filmařům posloužily pokoje a okolí zámku i v Básnících, také si zahrál v několika pohádkách.

Nekrása zchátralosti   

Obrovský pozemek u sídla nechal Černín přeměnit v duchu anglického romantismu na park. Je největší a nejstarší tohoto typu u nás, má rozlohu 100 hektarů. Jeho zlaté časy jsou ale pryč, potřeboval by oživit, omladit. Altánky, Panův templ a čínský pavilon, novogotická rozpadající se kaple s rozhlednou vzpomínají na dobu, kdy zámek hostil J. W. Goetha, kněžnu Zaháňskou, Metternicha, císaře Franze Josefa a řadu dalších Habsburků.

Dlouhá alej je zakončena paloukem s obeliskem připomínající vítězství Rakouska nad Francouzi. Procházka je tu velmi uklidňující, jen chybí voda v systému, který napájel velký vodopád. Jezírko pod čínským pavilonem je dávno prázdné. Vše zchátralé. U rozhledny jsou jamkoviště zdejšího golfového areálu. Při toulkách parkem narazíte na obrovské duby, či jejich torza s vyzděnými dutinami stromů. Jsou monumentální, působivé. Černínové drželi zámek až do nacistické okupace, pak ho obsadili Němci. V roce 1945 byl na základě Benešových dekretů znárodněn. U zámecké brány je malé bistro se zahrádkou na nádvoří, může přijít vhod.  

Více na  www.krasnydvur.cz/news/krasny-dvur/ rozhledna www.kryry.cz  

Související témata:

Výběr článků

Načítám