Článek
Narodil se 4. února 1928 v Českých Budějovicích a v rodném městě vydržel poměrně dlouho. Na otcovo přání studoval na obchodní akademii, ale protože jej přitahoval kumšt a muzika, rozhodl se pro studium skladby a hry na housle.
Dnes už málokdo ví, že původně začínal jako houslista v orchestru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a že na jeviště ho přivedl jen náhodný záskok, o který ho tenkrát požádal režisér Miroslav Macháček.
Prošel operetou, zpíval v opeře, leč nakonec pevně zakotvil v činohře jako herec a režisér. Když počátkem 60. let zamířil do Prahy, v Divadle Na Fidlovačce režíroval muzikál Limonádový Joe, poté se vrátil zase na oblast (Pardubice, Mladá Boleslav, Ústí nad Labem), aby se začátkem 70. let vrátil do Prahy jako člen divadla Semafor, kde režíroval Kytici, Zuzanu v lázni, Kdyby tisíc klarinetů i Elektrickou pumu.
Pro divadlo Ateliér režíroval pořad Josefa Dvořáka se zpěvákem Karlem Černochem - Děte domů, babi, tady umřel chlap. Jako režisér je podepsaný i pod recitálem Hany Zagorové, který měl v roce 1974 premiéru v Divadle ABC.
Od roku 1978 působil Jiří Císler v Činoherním klubu, ale když začal dostávat nabídky z filmu, televize i rozhlasu a stal se populárním hercem, režírování se už věnoval jen sporadicky. Neměl už čas, stihl napsat jen písničky pro sebe a Luďka Nekudu, které zazněly v jejich televizním kabaretu Sešlost, který běžel řadu let (1980 - 1987) jako čtvrtletník.
Ve filmu debutoval ve vedlejší postavě Stacha ve snímku Poslední etapa (1962), zatímco hlavní roli měl Jaroslav Satoranský. Není bez zajímavosti, že se ve filmu z prostředí cyklistických závodů objevila i budoucí francouzská filmová hvězda - Pierre Richard.
Dalším filmem, kde si Jiří Císler zahrál, byl snímek Karla Kachyni Ucho (1970), který ovšem záhy putoval do trezoru. Následovala desetiletá pauza, kdy neměl s filmem prakticky nic společného, ale v té době byl zcela uchvácen hudebním divadlem.
Zlom nastal po seriálu Inženýrská odysea (1979), poté se objevil ve filmech Jak svět přichází o básníky (1982), Malý velký hokejista (1982), Za humny je drak (1982), Anděl s ďáblem v těle (1983), Samorost (1983), Tisícročná včela (1983) nebo Hauři (1987).
Po nenadálé smrti parťáka Luďka Nekudy v roce 1988 založil v Praze vlastní scénu - Hravé divadlo, avšak to nemělo dlouhého trvání. Smůla neměla konce, ale teprve až vážné zdravotní problémy ho postupně vyřadily z aktivního života i kumštu, který tolik miloval. Už nemohl hrát a ani režírovat.
Herec, bavič i režisér Jiří Císler zemřel v důsledku Alzheimerovy choroby 17. dubna 2004 ve věku šestasedmdesáti let.