Článek
Místnost radostného smutku
Pamětní síň předního českého sportovního novináře sídlí v převoznickém domku v Luhu pod Branovem. Místnost je plná fotoexponátů, hlavně z Kachyňových filmů Smrt krásných srnců a Zlatí úhoři. Z nádherných filmů o řece, rybách, malých i velkých radostech, lidech a válce, poezii, smutku a bolesti.
Najdete tu i řadu rodinných záběrů, také např. Pavlův novinářský průkaz, úmrtní list či u stropu rozlámanou převoznickou loďku. Na trámu, kde jsou přibité i štičí hlavy, se skví jako démant proslulý vysavač firmy Elektrolux. Ota Pavel byl pseudonym, rodina se jmenovala Popperova, otec Leo, maminka Hermína, jeho bratři, o nich s láskou Ota psal. Přečtěte si ta laskavá slova, která i při těžké duševní nemoci dokázal tak skvěle vyjádřit ve svých novelách.
Potkával tu ryby i lidi
V těchto místech Pavel potkával ryby, i lidi, stačí vyjít na břeh zde celkem široké řeky a přivřít oči. Někde pod vámi, schované v hbité vodě si vyměňují své zážitky vypasený kapr, hadovitý úhoř, vousatá parma, plotice. Ze břehu jako blesk zasunuje své štíhlé tělo vydra a vydává se pro čerstvou pochoutku.
Možná budete stát v místech, kde čekal na tatínka „Prdelka,“ jak Otovi říkali, kde Prošek líčil na ryby. Pokud nebude mít paní Iva, jedna z převoznic a průvodkyně, hodně práce, dozvíte se řadu věcí, které v oficiálních dokumentech, ani v knížkách nenajdete. A ví toho hodně.
Prošek, Rozvědčík...
Převozník Karel Prošek tu opravdu žil, zemřel v roce 1956 a převozničil až do roku 1944, do svých 61 let. Jeho dům v Luhu začali rekonstruovat obdivovatelé Pavlova díla v roce 1986. Iniciátorem celé akce byl tehdejší převozník Ivo Brůžek, který v létě 1990 stál u otevření pamětní síně a přes řeku pak převážel až do roku 1995. Vstupné do síně je dobrovolné, ale věřím, že se nenajde návštěvník, který by nepřispěl.
K Pavlovi a jeho vyprávění patří legendární hospoda U Rozvědčíka, pojmenovaná po rodákovi z blízkých Nezabudic, Jaroslavu Fraňkovi, který byl za první světové války na ruské frontě rozvědčíkem. U Zborova ho vážně zranil granát, jako invalida dostal trafiku, později pracoval jako pojišťovací agent a nakonec v roce 1934 otevřel hospodu U Rozvědčíka. Po německé okupaci Franěk pomáhal odbojářům a ukrýval zbraně. Nakonec ho dopadlo gestapo a 1. července 1943 ho v berlínské věznici Plötzensee popravili.
Hospodu si oblíbili vodáci, i osadníci, stalo se z ní díky Pavlovi téměř kultovní místo. Dnes už její sláva vybledla, z vyhlášené hospody je normální restaurace. Ale věčně plná. Muzeum Oty Pavla sídlí v Buštěhradu u Kladna, kde Popperovi bydleli.
Muzeum v Luhu: O letních prázdninách v provozu denně od 9 do 19 hodin, od dubna do června a od září do října pouze o víkendech, a to od 9 hodin, o sobotách do 18 hodin, o nedělích do 15 hodin.
