Článek
„Ten rokenrol, soudruzi, to je ideologická diverze Západu vůči lidově demokratickým státům východní Evropy. Když tomu neučiníme přítrž, rozleze se nám tady jako mor...” (neznámý komunistický funkcionář na veřejné schůzi v Domečku na Starém Městě).
„Eto očeň gromko...” (vedoucí družební výpravy sovětských komsomolců registrující nástup skupiny Flamengo na koncertě na Stadioně).
„Ti chlapci tak pěkně zpívají a hrají, ale proč mají název jako odporní američtí hrdlořezové ve Vietnamu? To je socialisticky nepřípustné!” (Jan Fojtík, hlavní ideolog KSČ, komentující vystoupení Rangers na přelomu šedesátých a sedmdesátých let).
„Bjútls, Nebjútls, s takovýma vlasatýma syčákama ti kamarádit nedovolím...” (plukovník československé lidové armády se striktně vymezuje k The Beatles před svým synem).
Několik citátů uvozujících knihu - dnes se již zdají směšné, ale byly doby, kdy to legrace nebyla. Odnášeli to učni, studenti, mladí umělci, odnášela to celá společnost, které její část určovala, co je vhodné a co ne.
Do boje proti prožluklé západní kultuře, které podlehla část mládeže, byly nasazovány potlačovací složky, obzvláště si na máničkách smlsávali příslušníci Lidových milicí. Tam byly mlátičky par excellence, koncerty rozbíjeli s obrovským nasazením.
Z Brna do celé republiky
Bigbít, potažmo rock, se stal společenským fenoménem. Tuto hudbu se rozhodl zachytit ve svém knižním projektu brněnský hudební publicista Petr Gratias, který připravil knihu Decibely nad Brnem, jenž zachycuje období počátku šedesátých do konce osmdesátých let.
Ujal se nevděčného úkolu vybrat 30 nejzásadnějších bigbítových a rockových skupin, které se zapsaly do povědomí brněnských posluchačů, z nichž některé přesáhly význam jihomoravské metropole a staly se známými po tehdejším Československu.
Najdete tu jména jako Synkopy 61, Vulkán, Speakers, Progres 2, Atlantis, ale také Odvážní bobříci, Dunaj, Titanic, Helmutova stříkačka, Kern, Z kopce, Ještě jsme se nedohodli..., kytarové profily 10 kytaristů - např. Pavla Váně, Iva Křižana, Vladimíra Severy, Emila Kopřivy, Michala Pospíšila a dalších, narazíte na sourozence Ulrichovy, Marthu a Tenu Elefteriadu.
Projekt kromě toho odráží společensko-kulturní prostředí daných třiceti let a obsahuje i názory účastníků, zejména z umělecké sféry, kteří se stali svědky vývoje citované hudby. V závěru je otištěna diskografie.
Vydalo nakladatelství Jota.