Článek
(Od naší zvláštní zpravodajky)
Účastníci jednání, mezi nimiž byl i český prezident Petr Pavel, podpořili ukrajinské ambice tři týdny před summitem NATO v Haagu. „Pevně stojíme za rozhodnutím a závazkem spojenců ohledně nezvratné cesty Ukrajiny k plné euroatlantické integraci, včetně členství v NATO,“ stojí v dokumentu.
Ukrajina, která už čtvrtým rokem čelí ruské agresi, má podle prohlášení právo zvolit si vlastní bezpečnostní zakotvení a rozhodovat o své budoucnosti bez vnějšího zasahování.
„Rusko zůstává největší, dlouhodobou a přímou hrozbou pro bezpečnost euroatlantického prostoru,“ uvádí dále prohlášení s tím, že NATO musí svůj přístup k Moskvě nadále přizpůsobovat. Aliance musí být podle dokumentu připravena na „všechny možné nepředvídané události“.
Účastníci schůzky ve Vilniusu v této souvislosti podpořili výzvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho k výraznému navýšení vojenských výdajů. „Směřujeme k dosažení hranice alespoň pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu a širší investice související s obranou, abychom čelili bezpečnostním hrozbám a výzvám,“ zdůraznili.
V rozhovoru s českými novináři to potvrdil i Pavel. Také ČR podle něj musí věnovat více prostředků na bezpečnost.
„Máme opravdu řadu věcí, které musíme dohnat. Například protivzdušná obrana, tam jsme podfinancováni,“ řekl prezident. „Pokud ty konkrétní požadavky převedeme do reálných čísel, tak to během dalších let vychází na 3,5 procenta HDP,“ dodal s tím, že tento podíl se týká přímých, „skutečně obranných výdajů“.
Pokud jde o další investice, například do infrastruktury a boje proti kybernetickým hybridním hrozbám, kde se hovoří o 1,5 procenta HDP, to je podle Pavla otázka pro nadcházející summit NATO, který se v Haagu uskuteční 24. až 26. června.
Prezident se současně vyslovil pro další zpřísnění protiruských sankcí. „Pokud v tomto ohledu dokážeme zvýšit na Rusko tlak, pak šance, že dojde na mírová jednání, je opravdu vysoká. Pokud naopak polevíme, k žádným jednáním nedojde,“ varoval Pavel.
