Článek
„Vždyť jsme se přece s Ukrajinci v roce 2022 v Istanbulu dohodli, parafovali jsme dohodu. Potom mi jeden kolega – netřeba nic skrývat, pan (francouzský prezident Emmanuel) Macron – zavolal a řekl, že Ukrajina nemůže podepisovat tak zásadní historické dokumenty s pistolí u hlavy. To je doslovná citace, záznam rozhovoru máme uložený. Ptám se: ‚Co je tedy potřeba udělat?‘ – ‚Bylo by potřeba stáhnout vojska od Kyjeva.‘ Tak jsme je stáhli,“ řekl v sobotu šéf Kremlu po tradiční vojenské přehlídce k výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce.
Žádný doklad potvrzující Putinova slova však zatím zveřejněn nebyl. Stažení ruských vojsk od Kyjeva se také spíš jeví jako tehdejší vojenská nutnost než jako vstřícné gesto Moskvy.
Putin též zmínil roli tehdejšího britského ministerského předsedy Borise Johnsona. „Vzápětí přijel další představitel showbyznysu, tehdejší britský premiér. A co říká? ‚To se nesmí podepsat, ta dohoda je nespravedlivá.‘ A kdo určuje, co je spravedlivé, a co ne? Když předseda ukrajinské vyjednávací delegace ty dokumenty parafoval, co na nich bylo nespravedlivého? Kdo o tom rozhoduje?!“ tázal se Putin.
„No nic, výborně – slíbili pomoc a začali dál roztáčet konflikt s Ruskem, který trvá dodnes. Myslím, že to směřuje ke konci, ale pořád je to velmi vážná věc,“ dodal ruský vůdce. Pokračoval s vysvětlením, že Západ tehdy prý sázel na „drtivou porážku“ Ruska. „Počítali s rozpadem státnosti během několika měsíců,“ podotkl ruský prezident s tím, že západní země se tak prý dostaly do situace, z níž nedokážou vycouvat.
Sám Johnson už dříve tvrzení o tom, že zablokoval dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, označil za „totální nesmysl“ a „ruskou propagandu“. Někdejší ukrajinský vyjednavač Davyd Arachamija nicméně tvrdil, že Johnson Ukrajince od dohody odrazoval, a naopak je povzbuzoval k dalšímu boji.
Putin v sobotu každopádně zopakoval oblíbené ruské tvrzení, že Ukrajinci by v roce 2022 podepsali mírovou dohodu s Ruskem, ale západní země je dotlačily k pokračování války. Bližší prozkoumání tehdejších událostí, které už před dvěma lety provedl časopis Foreign Affairs (FA), ukazuje podstatně komplikovanější obrázek.