Článek
K válce na Ukrajině řekl podle TASSu Putin: „Tato krize nevznikla kvůli ´ruskému útoku na Ukrajinu´, ale kvůli státnímu převratu na Ukrajině, který byl podpořen a vyprovokován Západem, a následným pokusům potlačit s pomocí ozbrojených sil ty ukrajinské oblasti a ty lidi na Ukrajině, kteří převrat nepřijali a nepodpořili.“
Válku na Ukrajině přitom Putin nazývá krizí, Kreml se od počátku invaze zdráhá nazývat konflikt válkou, říká mu speciální vojenská operace na Ukrajině.
Vladimir Putin na summitu Šanghajského fóra pro spolupráci
Ruský prezident svým projevem popřel realitu, protože protesty v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v prosinci 2013 propukly poté, co se tehdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč po nátlaku Moskvy rozhodl nepodepsat již dojednané asociační dohody s EU. Demonstrace proti tomuto kroku byly spontánní a nikdo je neřídil.
Putin za další příčinu označil údajné neustálé pokusy Západu zatáhnout Ukrajinu do NATO. Zdůraznil, že při převratu v roce 2014 „bylo odstraněno politické vedení země, které nepodporovalo vstup Ukrajiny do NATO“.
Zájem o vstup do NATO, který byl nakonec vepsán i do ukrajinské ústavy, ovšem ještě více stoupl poté, co Rusko nezákonně anektovalo Krym a hlavně rozpoutalo konflikt na Donbasu, když masivně podpořilo zbraněmi i vyslanými vojáky separatisty, v jejichž čele stáli ruští zpravodajci.
„Odstranit základní příčiny krize“
Putin v Tchien-ťinu zopakoval, že je nutné dosáhnout trvalého řešení, tedy odstranit základní „příčiny krize“. Z jeho slov je patrné, že není ochoten přistoupit na žádný kompromis. Už dříve dal opakovaně najevo, že Ukrajina musí odevzdat další část svého území a musí být neutrální se slabou armádou.
Po čtvrtečních ničivých ruských útocích Zelenskyj upozornil, že v pondělí vyprší dvoutýdenní lhůta, kterou dal americký prezident Donald Trump ruskému prezidentovi k souhlasu s jednáními. Podobně se vyjádřil už minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron. Pokud podle něj Putin na rozhovory nepřistoupí, ukáže to opět že si s Trumpem jen hraje.
„Budeme pokračovat v našich aktivních operacích přesně tak, jak to potřebuje obrana Ukrajiny. Síly a zdroje jsou připravené,“ uvedl Zelenskyj podle France 24. Rusko podniklo minulý týden mohutný vzdušný úder na Ukrajinu, zejména na Oděsu a Černomorsk.
Americký prezident Donald Trump v pátek v rozhovoru pro The Daily Caller varoval, že boje nemusejí hned skončit: „Možná budou bojovat o něco déle. Víte, jenom pokračovat v bojích, hloupě pokračovat v bojích.“
Putina a Zelenského pak přirovnal k dětem, co se perou na hřišti, což udělal už dříve. Za nemístnou paralelu v situaci, kdy umírají lidé, sklidil kritiku. Podle něj je možné, že se uskuteční trojstranná jednání mezi vůdci obou bojujících zemí za jeho účasti, dvoustrannými (mezi Putinem a Zelenským) si není jist. Německý kancléř Friedrich Merz minulý týden řekl, že by se mohlo bojovat mnoho dalších měsíců.
Zelenskyj už v pátek odmítl návrh na nárazníkovou zónu mezi oběma stranami, napsala BBC: „Jenom ten, kdo nechápe technologický rozvoj dnešního válčení, může navrhnout nárazníkovou zónu.“ Už nyní jsou podle něj dělostřelecké systémy vzdálené od sebe více než 10 km a oblast kontrolují drony. S ideou 40 km široké nárazníkové zóny v rámci příměří nebo dlouhodobější dohody přišli evropští vůdci.
Právě ty nyní Rusko viní, že prodlužují válku, protože podporují Ukrajinu proti ruské agresi.
