Článek
Kielský institut uvedl, že v letech 2022 až 2024 činila spojenecká podpora Ukrajiny v průměru 41,6 miliardy eur (přes jeden bilion korun), za prvních deset měsíců roku 2025 to bylo pouze 32,5 miliardy eur (přes 788 miliard korun).
„Aby bylo možné dosáhnout předchozích čísel, bylo by třeba do konce roku přidělit dalších 9,1 miliardy eur, což by vyžadovalo více než dvojnásobné zvýšení měsíčního tempa přidělování prostředků oproti posledním měsícům,“ konstatuje ve své zprávě Kielský institut.
Zatím nejnižší podporu získala Ukrajina v roce 2022, kdy 24. února začala plnohodnotná ruská agresivní válka. Od 24. února do konce tohoto roku Ukrajina od svých spojenců získala pomoc v hodnotě 37,6 miliardy eur, což je prozatím nejslabší rok, co se týče pomoci. K tomu, aby jej spojenci pokořili, potřebují Ukrajině poskytnout 5,1 miliardy eur.
„Pokud se toto pomalejší tempo bude v zbývajících měsících pokračovat, rok 2025 se stane rokem s nejnižší úrovní nových přidělených prostředků na pomoc Ukrajině od vypuknutí plnohodnotné invaze v roce 2022,“ konstatoval profesor Christoph Trebesch, vedoucí projektu Ukraine Support Tracker v Kielském institutu.
Severské země premianti
Institut podotkl, že první polovina roku 2025 byla naopak rekordní z pohledu evropské pomoci. Naproti tomu pomoc Spojených států byla kromě prvních dvou měsíců nulová.
Evropě se však ztrátu americké pomoci nepodařilo vykompenzovat, a to i přesto, že třeba pomoc Spojeného království, Francie či Německa se dvojnásobně nebo dokonce i trojnásobně zvýšila.
Naopak Itálie pomoc o 15 procent snížila a kupříkladu Španělsko v roce 2025 nedalo Ukrajině ani korunu. Vůbec největšími podporovateli Ukrajiny zůstávají severské státy v čele se Švédskem, Dánskem, Norskem a Finskem.
Přesné částky ohledně pomoci jednotlivých zemí institut neposkytl.
