Článek
Evropští představitelé, včetně šéfa Elysejského paláce Emmanuela Macrona či britského premiéra Keira Starmera, si dlouhodobě myslí, že Putin nechce mír. Od Trumpa to ale po pondělním telefonátu se šéfem Kremlu slyšeli vůbec poprvé, ačkoli veřejně stále hovoří o tom, že ruský vůdce mír skutečně chce, píše americký deník s odkazem na zdroje.
„Ačkoli se zdá, že Trump dospěl k názoru, že Putin není připraven na mír, nevede ho to k tomu, o čem hovoří Evropané a prezident Volodymyr Zelenskyj: zvýšit tlak na Rusko,“ konstatuje WSJ.
Americký prezident s Putinem a ukrajinským prezidentem hovořil telefonicky v pondělí. Nejprve volal Zelenskému, poté Putinovi a nakonec volal ještě ukrajinskému prezidentovi, k němuž se posléze přidali i evropští představitelé. Právě v tomto telefonátu měl přiznat, že Putin mír nechce, protože si myslí, že na bojišti vyhrává.
Trump ovšem veřejně nic takového nepřiznal a místo toho prohlásil, že hovor s Putinem byl „excelentní“ a že kdyby nebyl, „tak bych to řekl“.
Trumpova otočka
Den předtím si také volal s evropskými lídry, v hovoru jim řekl, že pokud Putin odmítne příměří, uvalí na něj sankce, uvedly tři osoby obeznámené se situací. Den poté ale sankce odmítl, protože by podle něj mohly ohrozit vyjednávání.
„Protože si myslím, že existuje šance něco udělat, a když to uděláte (zavedení nových sankcí), tak můžete skončit mnohem hůře. Ale může přijít doba, kdy to uděláme,“ citovala americká stanice CNN Trumpa.
Americký list The New York Times v souvislosti se sankcemi napsal, že Trump je odmítá zavést, protože by to ohrozilo kšefty s Ruskem. „Bránily by obchodním příležitostem a prezident chce maximalizovat ekonomické příležitosti pro Američany,“ řekl listu člen Trumpovy administrativy, který si nepřál být jmenován.
I když Trump na Rusko nové sankce nezavedl, nedělní i pondělní telefonát byl pro evropské představitele hodnotný, uvedl americký deník. Evropští představitelé se totiž jednoznačně dozvěděli, že teď je to z velké části na Evropě, aby podporovala Ukrajinu.
„Toto není moje válka,“ zopakoval v pondělí Trump. „Zapletli jsme se do něčeho, čeho jsme nikdy neměli být součástí,“ dodal.
Telefonáty přišly jen pár dní poté, co se po zhruba třech letech poprvé setkala ukrajinská delegace s ruskou. K jednání došlo v pátek v tureckém Istanbulu, kde se obě země dohodly na výměně tisícovky vězňů na obou stranách. Bezpodmínečné 30denní příměří, se kterým již dva měsíce souhlasí Ukrajinci, ovšem Rusové opět odmítli.
Kromě dohody na výměně vězňů Rusové ještě více vystupňovali své nereálné maximalistické požadavky. Kromě mezinárodního uznání pěti ukrajinských oblastí za ruské také požadovali, aby se Ukrajina vzdala nároku na ruské válečné reparace.
