Článek
Trump se loni zavázal, že s Ruskem žádnou obchodní dohodu před koncem války neuzavře. „Chtějí obchodovat, ale dokud tu válku neurovnáme, obchodovat nebudou,“ řekl před loňským summitem s Putinem na Aljašce americký prezident.
Stejný postup zastávají i republikánští a demokratičtí zákonodárci v Kongresu, kteří se s Kyjevem a evropskými spojenci shodují na tom, že Putina k uzavření míru může přimět jen zvýšený ekonomický a vojenský tlak, připomíná americký deník.
To, že Witkoff s Kushnerem Putinovi naznačili, že je Trump ochotný svůj slib porušit, podle listu ukazuje, že americké vedení hledá nové cesty, jak Putina k uzavření míru přimět, když se ukázalo, že jeho požadavek na stažení ukrajinských sil z oblastí, jež Kreml označil za svoje, Kyjev nesplní.
O jakých dohodách konkrétně Witkoff a Kushner s Putinem jednali, není jasné. Ruští představitelé v minulosti zmiňovali možnost dohody o vzácných nerostných surovinách a hliníku, společné projekty v Arktidě i možné zapojení amerických společností do prodeje ruského zemního plynu.
Západní diplomaté rovněž uvádějí, že by k jejich uzavření sice nemuselo být nutné ukončení bojů, ale Rusko by stejně nejspíš nejdřív muselo učinit nějaké konkrétní ústupky. Trumpova administrativa totiž sice preferuje cestu obchodních jednání, ale zároveň si uvědomuje, že je její vyjednávací pozice výrazně silnější než před rokem.
I Kushner měl podle zdrojů obeznámených s obsahem jednání Putinovi během schůzky v Kremlu říct, že to, že Rusové do pár měsíců obsadí celý Donbas, americkým vyjednavačům říkal už před rokem a stále se to nestalo.
Americká Sněmovna reprezentantů navíc tento týden přijala návrh sankčního zákona propagovaný zesnulým senátorem Lindseym Grahamem. Trump už avizoval, že zákon podepíše, čímž uvalí sankce na ruské představitele, podnikatele a finanční instituce. Zároveň Trump dostane pravomoc uvalit stoprocentní cla na země, které kupují ruský plyn a ropu.
