Rozpočet v tisícovce: Na důchody padne víc než na obranu, dopravu a školství dohromady

Z každé pomyslné tisícikoruny připadnou na sociální výdaje čtyři stovky. Patří mezi ně především důchody, na něž stát z tisícikoruny vynaloží celkem 294 korun, ale také nemocenská, rodičovské příspěvky nebo podpora v nezaměstnanosti. Ve skutečnosti jde celkem o více než bilion korun za všechny sociální výdaje.

Z pomyslné tisícikoruny připadá na rozpočet ministerstva školství více než sto korun, čistě na obranu 68 korun a na dopravu 63 korun. V reálných penězích počítá návrh rozpočtu se zhruba 288 miliardami korun pro ministerstvo školství, 191 miliardami pro ministerstvo obrany a 163,4 miliardy na rozvoj dopravní infrastruktury.

Na všechny typy důchodů má stát příští rok vydat zhruba 758,8 miliardy korun. Z toho 741,5 miliardy připadá na důchody vyplácené v systému sociálního zabezpečení, tedy hlavně na starobní, ale i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí penze.

Dalších zhruba 17,2 miliardy korun stát vynaloží na důchody vojáků, policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů, které vyplácejí resortní systémy ministerstev obrany a vnitra.

Výsledná částka skoro 759 miliard korun na penze by tak v rámci státního rozpočtu pokryla roční státní výdaje na obranu, dopravu, školství, policii i hasiče. Zhruba polovina by pak stačila na pokrytí výdajů rozpočtu ve zdravotnictví, zemědělství, průmyslu a obchodu a spravedlnosti.

Vedle samotných důchodů navíc stát vyplácí také výsluhové příspěvky bývalým policistům, hasičům, vojákům a dalším příslušníkům bezpečnostních složek.

Uvedené porovnání ale samozřejmě neznamená, že by stát mohl důchody vyplácené starším spoluobčanům jednoduše vyměnit za dálnice, vojáky nebo školy.

Důchody nejsou běžným výdajem, který by vláda mohla v rozpočtu jednoduše krátit. Jde o mandatorní, tedy povinný výdaj, na který vzniká zákonný nárok.

Český důchodový systém, z něhož jsou vypláceny penze nynějších seniorů, je přitom založen hlavně na průběžném financování. Důchody se tak financují zejména z pojistného na důchodové pojištění, které odvádějí zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné.

Lidé, kteří jsou dnes ve starobním důchodu, taktéž během svého pracovního života odváděli pojistné a daně a podíleli se na financování veřejných služeb a penzí svých rodičů a prarodičů.

Stát plánuje v příštím roce zvýšit výdaje sociální správy na důchody až o 19,3 miliardy korun na celkových 741,5 miliardy. Částka zahrnuje zákonnou valorizaci, která zvýší průměrný důchod zhruba o zhruba 270 korun a přidání 500 Kč každých pět let od 80 let věku.

V úvaze je však i jednorázový příspěvek důchodcům, který by nezatížil budoucí státní rozpočty.

Starobní důchod pobíralo na konci letošního června 2,33 milionu seniorů a seniorek. Průměrná částka činila 21 803 korun. Invalidních důchodců bylo 420 900 a pozůstalostních pak 67 800. Další desetitisíce důchodů poskytovaly systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti. Jejich penze jsou vyšší.

Přes nepříznivý demografický výhled alespoň pro nejbližší roky je povzbudivou zprávou, že systém důchodového pojištění v Česku bude letos podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí v přebytku asi deset miliard korun. Loni za celý rok skončil systém v deficitu 9,2 miliardy korun. V plusu za celý rok byl naposledy v letech 2018 a 2019, tedy před pandemií covidu.

Objem peněz na penze nicméně stále roste a podle ekonomů i poroste s valorizacemi a stárnutím společnosti.

„Česko vymírá a migrace tento propad zdaleka nestačí vykrýt. Za první pololetí letošního roku jsme přirozeně přišli o více než 21 tisíc obyvatel, přičemž přistěhovalci dokázali smazat jen 42 procent této ztráty. Pro náš pracovní trh i pro hospodaření veřejných rozpočtů se jedná o časovanou bombu, která vybuchne nejpozději za dvě dekády,“ varoval hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Dlouhodobý pokles porodnosti v kombinaci se stárnutím silných ročníků ze sedmdesátých let minulého století podle něj vytvoří v nadcházejících dekádách obrovský tlak nejen na průběžný důchodový systém, ale i na zdravotní péči.

Celkové výdaje státního rozpočtu mají příští rok podle návrhu ministerstva financí dosáhnout 2,578 bilionu korun. Příjmy mají být 2,189 bilionu Kč, což by vygenerovalo schodek 389 miliard. Podle vyjádření zástupců vládní koalice by ale ještě měl deficit o několik miliard klesnout.