Článek
Ruská centrální banka před dvěma týdny poprvé od roku 2022 poněkud překvapivě snížila základní úrokovou sazbu z původních 21 na nových 20 procent, což je ale pořád hodně vysoko. Agentura Reuters k tomu napsala, že se Rusové vysokou sazbou snaží omezit inflaci v přehřáté ekonomice, která se zaměřuje na potřeby armády bojující proti Ukrajině.
„Podle údajů dochází k ochlazení, ale všechny naše údaje jsou ve zpětném zrcátku. Podle aktuálních pocitů byznysu a obchodních ukazatelů se mi už zdá, že jsme na pokraji recese. Na pokraji,“ prohlásil Rešetnikov.
Šéfka ruské centrální banky Nabiullinová pak veřejně přiznala, že mnohé zdroje, které v posledních letech zajišťovaly růst ruské ekonomiky, jsou vyčerpány a úřady musí přemýšlet o „novém modelu růstu“, píše ruskojazyčný server Deutsche Welle.
„Musíme si uvědomit, že mnoho z těchto zdrojů je skutečně vyčerpáno,“ uvedla Nabiullinová.
Na mysli přitom měla například ruský fond národního bohatství (FNB), který může být zcela vyčerpán už v příštím roce, pracovní sílu nebo výrobní kapacity a kapitálové rezervy bankovního systému.

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová
Podle ruského vůdce Putina ale není důvod k panice. Prohlásil, že jakékoli obavy jsou přehnané. „Pokud jde o smrt ruské ekonomiky, jak kdysi řekl jeden známý spisovatel: ‚Zvěsti o mé smrti jsou silně přehnané‘, v tomto případě platí totéž,“ cituje ruská státní agentura TASS Putina, který si vypůjčil citát amerického spisovatele Marka Twaina.
Agentura Reuters přitom v lednové zprávě uváděla, že i Putina špatný stav ruské ekonomiky znepokojuje. Odvolala se přitom na pět zdrojů přímo z Kremlu, které vypovídaly pod podmínkou anonymity.
A problémy přiznal i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Existují problémy, ale bohužel problémy jsou nyní společným jmenovatelem všech zemí světa,“ uvedl Peskov. „Situaci vyhodnocujeme jako stabilní a existuje určitá míra bezpečnosti,“ dodal.
Své rozčarování z války vyjádřily i ruské elity, které už od loňského roku vyhlížejí konec války, napsal ruský opoziční server Meduza s odkazem na své zdroje. Ty se shodují, že hlavním ohniskem napětí byla už na konci loňského roku ekonomika. Velkým firmám se nelíbí vysoká úroková sazba, kterou zavedla centrální banka, aby se jí podařilo alespoň trochu zkrotit inflaci. Kvůli sazbě je takřka nereálné brát si půjčky.
„Zatím většina (firem) tak nějak přežívá. Některé dokonce rostou. To se však děje jen kvůli kanibalizaci aktiv zahraničních společností, ale každý rozumí, že toto skončí. Lepší to rozhodně nebude,“ uvedl zdroj mající blízko k Putinově administrativě i k velkým společnostem.