Článek
Před dvěma týdny ruská centrální banka poprvé od roku 2022 snížila základní úrokovou sazbu na rovných 20 procent z rekordní úrovně 21 procent. Podniky si však již měsíce stěžují na vysoké sazby, které dusí jejich investice. To se projevuje i na hospodářském růstu země, který začal zpomalovat.
„Podle údajů dochází k ochlazení, ale všechny naše údaje jsou ve zpětném zrcátku. Podle aktuálních pocitů byznysu a obchodních ukazatelů se mi už zdá, že jsme na pokraji recese. Na pokraji,“ citovala Rešetnikova agentura Reuters.
„Z propadu se nemusíme dostat“
Alexander Vedjachin, první zástupce generálního ředitele největší ruské banky Sberbank, tento týden v rozhovoru pro Reuters uvedl, že přísná měnová politika vytváří rizika až velkého ochlazování (ekonomiky). Mnohem nižší úroky na úrovni mezi 12 a 14 procenty by podle něj byly přijatelné pro obnovení investičních úvěrů.
„Existuje nebezpečí, že ekonomika se ochladí až moc a že se z tohoto propadu nebudeme schopni dostat a že další růst může být utlumen,“ řekl Vedjachin.
V letošním prvním čtvrtletí vzrostl HDP Ruska meziročně o 1,7 procenta, což je značný pokles ve srovnání s loňskem. První kvartál 2024 totiž přinesl meziroční růst o 5,4 procenta. Ekonomové oslovení agenturou Reuters odhadují, že za celý letošní rok ruská ekonomika vzroste o 1,6 procenta, zatímco loni to bylo 4,3 procenta.
Sankce účinkují
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se efekt válečné ekonomiky, který Rusku v uplynulých dvou letech zajišťoval expanzi, vyčerpal.
„Západní sankce sice účinkují slabším způsobem, než mnozí čekali, ale účinkují. Hlavně právě dlouhodobě, jak vidno. A Rusku nehrají do karet ani současné poměrně nízké ceny ropy či zemního plynu. Ty jsou důsledkem Trumpových cel, navyšování těžby v podání Saúdské Arábie a stále klopotného výkonu čínské ekonomiky,“ uvedl ve svém komentáři.
