Hlavní obsah

Rusko se chystá na dlouhou válku, vojenský rozpočet stoupne o dvě třetiny na šest procent HDP

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na ruský rozpočet mají dopad náklady na válku na Ukrajině. Podle britské rozvědky z rozpočtového návrhu plyne, že navýšení rozpočtu na obranu oproti letošnímu činí 68 procent. Rusko vydá na obranu šest procent HDP, což podle Carnegieho nadace značí, že Rusko nemá zájem ukončit konflikt rychle. Naopak výdaje na školství a zdravotnictví zůstávají stejné, takže kvůli inflaci reálně klesají.

Foto: Gavriil Grigorov, ČTK/AP

Vladimir Putin

Článek

Podle Carnegieho nadace pro mezinárodní mír se Rusko připravuje na dlouhou válku, když plánuje vydat na obranu šest procent HDP: „Rekordní výdaje na obranu ukazují, že Kreml nemá zájem brzo ukončit svou válku proti Ukrajině, je tomu přesně naopak. Má dostatečnou hotovost na financování eskalace, jakou je vyhlášení stanného práva nebo plná mobilizace.“

Nadace podotýká, že i v případě, „že budou boje méně intenzivní nebo konflikt zamrzne, (vojenský) rozpočet se nesníží a peníze půjdou na doplnění vyčerpaných arzenálů“.

K výdajům souvisejícím s válkou britská rozvědka podotkla: „Více prostředků bude potřeba alokovat na financování plateb rodinám zabitých v konfliktu a nákladů na zdravotní péči pro rostoucí počet zraněných vojáků“. Zmínila vyjádření ruského náměstka ministra práce Alexeje Vovčenka ze 17. října, že polovina zraněných vyžaduje dlouhodobou péči, mnozí ztratili končetiny.

Třetina deklarované humanitární pomoci se letos k ukrajinské armádě nedostala

Válka na Ukrajině

Nadace dodala, že vysoké výdaje na obranu nemusejí přinést očekávaný výsledek, protože sektor obranného průmyslu je dlouhodobě neefektivní.

„Stále zvýšené vojenské výdaje s vysokou pravděpodobností přispějí k inflačním tlakům na Rusko. Neustálé navyšování vojenského rozpočtu by navíc mohlo nutit ruskou vládu dělat obtížná rozhodnutí, jak válku financovat, což pravděpodobně zase zvýší finanční tlaky na ruskou podnikatelskou sféru,“ dodala rozvědka.

Inflační tlaky a oslabování rublu

Inflace v Rusku stoupla po zahájení války nad 17 procent, loni v říjnu se ji podařilo stabilizovat na deseti procentech. Letos v břenu klesla na 3,5 procenta a v květnu dokonce na 2,4 procenta, od té doby však stoupá až na stávajících 6,3 procenta, uvedl server BNE.

Inflace a sankce vedly k oslabení rublu, jestliže v lednu byl dolar za 66 rublů, nyní stojí 95 rublů. To zdražuje dovozy komponent ze zahraničí, bez nichž se ruské zbrojovky neobejdou. Rostěch měl v roce 2022 menší příjem než v roce 2020, Spojené loděnice utrpěly ztrátu 20 miliard rublů, přičemž ještě v roce 2019 byly ve zisku. Loni stoupla i ztráta Roskosmosu na 50 miliard rublů z 31 miliard v roce 2021.

Současně ale výroba pro armádu přispívá k ekonomickému růstu, na příští rok by měl dosáhnout 2,3 procenta. Růst je patrný hlavně v odvětvích spojených s výrobou pro armádu, u navigačního vybavení činí meziroční růst 72,4 procenta, u počítačů a elektrotechniky 42,6 procenta, u elektrické výzbroje 29,5 procenta a u ochranných oděvů 40,4 procenta. Nezaměstnanost klesla na tři procenta.

Bludný kruh ruské ekonomiky

Rozvědka upozorňuje že se Rusko ocitlo v pasti, protože současně jeho ekonomiku roztáčí vojenská výroba: „Jakékoli výrazné snížení vojenských výdajů v budoucnosti by s velkou pravděpodobností odstranilo stále rostoucí hlavní hybnou sílu ruské ekonomické aktivity čelící sankcím.“

Příjmy mají podle rozpočtu stoupnout v roce 2024 o třetinu na 35 bilionů rublů (8,7 bilionu korun), přičemž 11,5 bilionu má přinést ropný a plynový export. Výdaje pak mají činit 36,6 bilionu rublů, což představuje nárůst o 26,2 procenta.

Žoldnéře do války na Ukrajině připravuje i Ruská pravoslavná církev

Evropa

Reklama

Výběr článků

Načítám