Článek
Kreml sabotérům platí například za žhářství, útoky na civilní infrastrukturu nebo vandalství. Tyto činy mají v západní společnosti zasít strach a zmatek a zároveň testují schopnost západních zemí chránit svou infrastrukturu. Mezi lety 2023 a 2024 se počet podobných případů sabotáže v Evropě ztrojnásobil a nadále zůstává klíčovým nástrojem ruské hybridní války, uvádí s odkazem na zprávu RUSI deník The Times.
Za vandalství Rusové platí jen pár dolarů, zatímco závažnými zločiny si jejich rekruti mohou vydělat až 10 tisíc dolarů (208 tisíc korun). Ukrajincům pak vyplácejí mnohem nižší sumy než rekrutům ze západní Evropy.
„V několika případech nedostali sabotéři zaplaceno vůbec, což podtrhuje jejich postradatelnost,“ stojí ve zprávě RUSI.
Snahám touto cestou podkopat zahraniční podporu Ukrajiny může hrát do karet celkový vzestup protiukrajinských nálad v Evropě. Jako příklad britská organizace zmiňuje Polsko, které na začátku války přijalo vysoký počet uprchlíků, ale postoj k Ukrajině se mezi tamní společností za skoro čtyři roky konfliktu postupně obrací proti napadené zemi.
V listopadu polské úřady obžalovaly tři Ukrajince ze způsobení výbuchu na železniční dráze, která je klíčová pro dopravu pomoci na Ukrajinu. Takové zprávy vzestupu protiukrajinských nálad pouze napomáhají. A to i přesto, že za strůjce výbuchu polské úřady jednoznačně označily Moskvu.
Zpráva RUSI požaduje, aby Evropská unie a evropští členové NATO přijali právní definici sabotáží a následně zlepšili mezinárodní spolupráci a zpřísnili dohled nad směnami kryptoměn za hotovost.
„Že jsou tyto incidenty součástí koordinované sabotážní kampaně, Evropa rozpoznala poměrně pomalu. Peníze se pohybují rychle, zvlášť přes krypto a neformální služby, zatímco právní a přeshraniční kooperační procesy se pohybují pomalu,“ stojí ve zprávě think tanku.
Ten vyzývá také ke kampani, která by mezi nově příchozími migranty, ukrajinskou diasporou a náctiletými rozšířila povědomí o taktikách Kremlu.
Lidem, kteří by na pokusy o rekrutování sabotérů upozornili, by pak jednotlivé státy mohly nabídnout finanční odměnu. Podle bývalého důstojníka polských zpravodajských služeb Vincenta Severského je totiž v 95 procentech případů motivací sabotérů hlavně finanční zisk.
