Článek
Minulý týden se vkládalo dost nadějí do možnosti první schůzky prezidentů Ukrajiny a Ruska Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, který ale do Istanbulu nepřijel. Co si myslíte o všech hrách okolo toho?
Máte pravdu, když to nazýváte hrou. Ani jsem si nemyslel, že Putin dorazí. Evropští lídři požadovali bezpodmínečné třicetidenní příměří a Putin na to zareagoval výzvou k přímým rozhovorům. Zelenskyj na to odpověděl výzvou Putinovi, aby přijel, což se nestalo.
To není vážný vyjednávací proces. Je to jen divadlo, které má v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vyvolat dojem, že Rusové nepředstavují překážku pro jednání.
Nicméně jsem při pohledu na druhořadé složení delegací vlastně povzbuzen. Kdybychom tam měli Putina a Zelenského, bylo by to čisté divadlo. To jsou dva muži, kteří se evidentně nemohou vystát. Na začátek jednání o míru však nemůžete přivést lídry, ty pozvete na konci, aby podepsali smlouvu. K něčemu reálnému může vést jen nudná, únavná a detailní práce expertů mimo kamery.
Jak podle vás dopadnou snahy dosáhnout příměří?
Rusko zastává pozici, že příměří je otázka jednání. Že spíše než podmínka pro zahájení vyjednávacího procesu je to jeho součást. Z pohledu Ruska příměří dává šanci Ukrajincům se přeskupit a vyzbrojit, a proto Rusové nespěchají s tím, aby jim poskytli prostor k nadechnutí.
A je tedy nějaká naděje na mír, a spravedlivý?
V tuto chvíli pro něj nevidím žádnou šanci. Možná dosáhneme míru, ale ne spravedlivého. Směřujeme k patu, kdy si Rusové udrží okupovaná území. Ani Rusko, ani celá Ukrajina nemají kapacity na to, aby jasně vyhrály, a jedinou otázkou je, kdy a jak se začne intenzita války snižovat.
Další otázkou pak je, zda se dočasně zmrazený konflikt zase rozhoří, nebo může v určitém okamžiku vést k opravdovému vyjednávání, ale zřejmě to potrvá roky.
Myslíte si, že nějaký mír by byl lepší než pokračovat v krvavé válce?
Ano, ale za jistých, velmi specifických podmínek, kdy neexistuje vyhlídka, že za dalších šest měsíců, rok nebo dva boje povedou k lepší situaci. Podle mého je v takovém případě, kdy se na stávající frontové linii bude dalších šest nebo dvanáct měsíců či dva roky umírat, lepší využít okamžiku a převzít iniciativu a jednat.
Tak to teď je. Jestli mě někdo dokáže přesvědčit, že existuje šance na odlišný konec války, tak to velmi rád uslyším. Zatím to nikdo neudělal, a tak si myslím, že by mělo dojít k urovnání, kdy se bude moci 80 procent Ukrajiny rozvíjet v míru.
A pak, možná za desetiletí, si dokážu představit možnost, že se okupovaná území, zřejmě s výjimkou Krymu, vrátí Ukrajině. Vzpomeňme si, jak dlouho trvalo sjednocení Německa.
Na druhou stranu je tu situace na Korejském poloostrově, kde jsou i po 72 letech dvě Koreje.
Ano, je to jen možnost. Ale opět, když vezmu váš příklad, tak se ptám: Obětujeme možnost dynamického vývoje Jižní Koreje pokusu potlačit silou diktátorskou Severní Koreu?
Neříká se mi to snadno, ale v současné době nevidím lepší řešení. Působí to poraženecky, ale ono je snadné popíjet v pražské kavárně a říkat, že by Ukrajinci měli dál bojovat. Uvidíme, jak to budou cítit oni sami.
Putin nemá žádnou ideologii, je v podstatě realista.