Článek
„Putin se vysmívá vašemu mírovému úsilí. Prosím, obnovte dodávky munice do protiraketových systémů,“ řekl Sikorski Kelloggovi 4. července ráno, tedy v den, kdy Rusové při nočním útoku na Kyjev poškodili budovu polského konzulátu.
Dva dny předtím USA tuto pomoc zastavily, konkrétně šéf Pentagonu Pete Hegseth. Trump o tom přitom nevěděl a dozvěděl se to až poté, co k tomu došlo. Zaskočilo ho to. Stejně jako šéfa diplomacie Marka Rubia nebo Kellogga. Všichni se o Hegsethově rozhodnutí dozvěděli z tisku.
Úder na konzulát
Když Sikorski hovořil s Kelloggem, zdálo se, že zmocněnce nejvíce zaujala informace, že Rusové udeřili na polský konzulát, píše britský deník s tím, že jako generál ve výslužbě věděl, že takové incidenty vedou k eskalaci válek a k tomu, že se mohou vymknout kontrole.
„To, co se stalo poté, lze považovat za první v sérii událostí, které zahájily Trumpův obrat vůči Ukrajině,“ konstatuje The Telegraph.
Po hovoru se Sikorským Kellogg „téměř okamžitě“ zavolal Trumpovi, který „téměř okamžitě“ telefon zvedl. Oba slovy krátce oslavili americký Den nezávislosti a následně se ponořili do řešení ruské války na Ukrajině.
Vyslanec rozhovor využil k tomu, aby prosadil obnovení dodávek raket pro protiletadlové systémy Patriot. Hovořili také o potenciálních rizicích a výhodách toho, pokud Kyjev bude mít opět přístup k americkým protileteckým bateriím a raketám z nich odpalovaným.
„Trumpova reakce byla rychlá: nařídil Pentagonu, aby uvolnil některé systémy pro Patriot Pac-3, které byly dočasně zmrazeny v rámci americké pomoci. Úředníci mezitím posuzovali americké zásoby,“ píše deník. Následně řekl Kelloggovi, aby zavolal Hegsethovi a vyřídil mu, aby obnovil dodávky do Kyjeva.
Kellogg si navíc dal pozor, aby k obnovení skutečně došlo. Řekl Hegsethovi, že pokud mu nevěří, má zavolat Trumpovi a sám si to ověřit.
Bylo to právě 4. července, kdy Trump slíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému pomoc s potřebami protivzdušné obrany. O devět dní později pak na tiskové konferenci se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil balík pomoci Ukrajině v hodnotě deseti miliard dolarů.
V soukromí, mezi největšími zastánci Ukrajiny ve Washingtonu, bylo rozhodnutí ze 4. července vnímáno jako první případ, kdy si Trump uvědomil význam využití americké moci k posílení pozice Kyjeva jako potenciální cesty k mírové dohodě.
Pomoci měla i Melania
Kromě Sikorského Trumpa přesvědčil i fakt, že Putin i nadále odmítá uzavřít příměří. Tuto frustraci ukázal naposledy 14. července, kdy uvedl, že pokud Rusko neuzavře příměří s Ukrajinou do 50 dní, USA uvalí stoprocentní sekundární cla na ty země, které od Moskvy nakupují ropu a ropné produkty.
Tuto frustraci přitom vyjádřil v minulosti již mnohokrát, sankcemi pak hrozí Rusku už od března.
Deník The Times v půlce července uvedl, že Ukrajina má v Bílém domě nečekaného spojence, první dámu Melanii Trumpovou. I ona prý měla vliv na Trumpovo rozhodnutí začít se stavět k Putinovi kriticky.
Trump vyprávěl, že když jednoho dne přišel domů, manželka jej upozornila na to, že když hovoří s Putinem po telefonu, Rusové začnou bombardovat Ukrajinu.
„Jdu domů a říkám první dámě: ‚Dnes jsem mluvil s Vladimirem, měli jsme skvělý rozhovor.‘ A ona mi odpověděla: ‚Opravdu? Právě bylo bombami zasaženo další město.“ To podle deníku ukazuje, že Melania má na Trumpovo politické myšlení daleko větší vliv, než se zdálo.
