Článek
Různé podoby předjednané smlouvy zveřejnily agentura Bloomeberg, deník The Wall Street Journal nebo Kiyv Independent. Některá z jejich tvrzení vyvracel německý deník Bild.
Co víme
- Rusko požaduje od Ukrajiny odevzdání Doněcké a Luhanské oblasti. Jednou za záminek ruské invaze bylo „osvobození“ krátce předtím uznaných separatistických republik - Doněcké a Luhanské. Bez jejich "osvobození" prý není naplněn jeden z původních cílů války.
- Rusko se nestáhne z Chersonské a Záporožské oblasti. Tvrzení, že tak učiní, vzniklo nepochopením vyjádření Moskvy. Pokud by se jich vzdalo, ztratilo by spojení s Krymem po pevnině.
- Jednání na Aljašce nepřinese rychlé příměří. Rusové chtějí klid zbraní až po dokončení jednání a v jejich průběhu by dále vedli útočné operace. Moskva už dala najevo, že by po aljašském summitu měla přijít ještě další schůzka.
- Rusko je ochotno přistoupit na výměnu jednotlivých obsazených částí Ukrajiny. Jako projev dobré vůle by při odevzdání zbytku Doněcké oblasti, kde se nachází Slovjansk, Kramatorsk a Pokrovsk, odešlo z obsazených částí Charkovské a Sumské oblasti.
Co nevíme
- Neznáme osud Záporožské a Chersonské oblasti, jestli je v nich Rusko ochotno přistoupit na příměří podél linie fronty, jak uvádí The Wall Street Journal, nebo požaduje jejich odevzdání. Přistoupení na příměří podél linie fronty by ukazovalo, že Rusové jsou kvůli hrozbě sankcí ochotni k větším ústupkům. Rusko ale už celou Záporožskou a Chersonskou oblast spolu s Luhanskou a Doněckou přijalo do svazku Ruské federace, což naznačuje, že může požadovat jejich odevzdání.
- Nevíme, jaká obsazená území Ukrajiny by Rusko bylo ochotno vyměnit za jiná neobsazená teritoria a v jakém rozsahu.
- Nejsou jasné bezpečnostní garance pro Ukrajinu. Zůstává otázkou, zda Rusko bude dál požadovat neutralitu Ukrajiny, početní omezení jejích ozbrojených sil a vypovězení stávajících obranných dohod.
- Není také jasné, zda se schůzky na Aljašce zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump původně chtěl trojstrannou schůzku, ale Putin požadoval jen rusko-americkou. Bílý dům nicméně stále zvažuje možnost jednání ve třech. Od začátku války se ale prezidenti Ruska a Ukrajiny nesešli, přičemž Moskva označuje Zelenského za nelegitimní hlavu státu. Dříve dokonce požadovala, aby případné dokumenty podepisoval někdo jiný.
- Není jasné, zda bude Rusko dále požadovat "denacifikaci" Ukrajiny a výměnu její vlády. Nyní o tom nehovořilo.
- Nevíme, kdy by skutečně mohlo nastat alespoň částečné příměří. Rusko a Ukrajina se už dříve dohodly na moratoriu na útoky na energetická zařízení a města v týlu, ale ani jedna strana ho nedodržovala. Rusko tvrdilo, že jde jen o energetická zařízení v týlu a na města útočilo dále a zasáhlo i rozvodnu v Chersonu poblíž fronty.
- Nevíme, jaké sankce na Rusko by se měly zrušit.
