Článek
Thurmond si v sobotu prohlédl stylový kemp US Army v Křižíkových sadech. „Viděl jsem spoustu vybavení, které opravdu odpovídalo té době,“ řekl Novinkám Thurmond.
„Dali jsme si tam i jídlo. Jídelní misky byly stejné jako tenkrát a porce byly velké. Také jako tenkrát. Vlastně si nepamatuji, že bych měl někdy v armádě hlad,“ poznamenal veterán.
Thurmond v pětačtyřicátém dorazil na západ Čech až po skončení bojů a vykonával zde strážní službu. Působil v Klatovech a Střelských Hošticích. Na Slavnostech svobody je poprvé a podle svých slov si je velmi užívá. „Mám pocit, že si to ani nezasloužím. Já udělal jen malinko, byl jsem jen malou součástí osvobození,“ poznamenal.
Jeho syn Michael na tátu prozradil, že si z války přivezl slušnou řádku „suvenýrů“. „Meče, dýky, historické zbraně, helmy. Máma tyhle věci nesnášela, doma to mít nechtěla. Tak je někomu rozdala, což mi bylo hrozně líto,“ přiznal Michael Thurmond.
„Táta také neměl rád generála Pattona, protože ho nutil stát v dešti nebo za mrazu na hrozně dlouhých hlídkách. Ale je jasné, že lidé jako Patton jsou potřeba, když se mají vyhrávat války,“ dodal Thurmond junior.
Nezapomenutelný koláč
Druhý z veteránů Gideon Kantor se podílel na osvobození koncentračního tábora Ohrdruf, pobočky Buchenwaldu, a týden sloužil v Sušici. „Tam byla úplně skvělá atmosféra, úplně jiná než v Německu. Vítali nás,“ zavzpomínal Kantor.
Jeho syn Eric přidal jednu z otcových oblíbených historek: „Když přijeli do Sušice, místní přinesli koláč a položili jim ho na jeep. To jsme slyšeli mnohokrát. Ale jinak otec o válce nemluvil, ani o ní nic nečetl. To se trochu změnilo až po oslavách osmdesáti let vylodění v Normandii, kterých se zúčastnil.“
Kantor měl za ženu Francouzsku, do Evropy tedy jezdil pravidelně. Do Čech se ale podíval od války poprvé. „Slavnosti si hrozně užívám. A obdivuji hudbu, kterou tady mám možnost slyšet,“ poznamenal Kantor.
Tečka u pomníku
Oba veteráni se zúčastní i závěrečného bodu celých Slavností svobody, středečního hlavního pietního aktu u pomníku Díky, Ameriko!. „Přislíbili, že pronesou krátkou zdravici,“ nastínil plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO) a dodal: „Poprvé v životě jsem měl možnost sedět se dvěma gentlemany, jimž je dohromady dvě stě jedna let. A je to úžasný zážitek.“
Veteráni, kteří se podíleli přímo na osvobození Plzně - americká armáda vstoupila do města 6. května 1945 - už několik let nejezdí. Někteří zemřeli, jiným to neumožní vysoký věk. Cestu Josepha Thurmonda zorganizoval amatérský historik Jan Horsky, loni za ním vyrazil do Indiany.
„V devětadevadesáti letech tam stál na zahradě a štípal dříví. Rázem jsem věděl, že pojedeme na výlet,“ doplnil Horsky.
