Článek
„Celkem zemřelo rukou navrátivších se vojáků nejméně 551 lidí. To ale nejsou všechny oběti. Některým se podařilo přežít, přestože utrpěli vážná zranění a byli zmrzačeni. Těchto lidí je nejméně dalších 465,“ podotkl web Vjostrka.
Mezi těmi, kteří zemřeli, bylo 274 zavražděných a 163 těch, jež skonali následkem těžkých zranění, 78 bylo zabito při dopravních nehodách a dalších 36 zemřelo z jiných příčin, včetně trestných činů souvisejících s drogami.
Více než polovina zabitých, 163 lidí, zemřela rukou bývalých vězňů, kteří bojovali na Ukrajině.
Mnoho ze 465 lidí, kteří byli vážně zraněni, ale přežili, má trvalé postižení.
Ve více než 252 případech byli pachatelé navrátivší se z bojů bývalí vězni. Většina incidentů pramenila z domácích sporů, z nichž zhruba polovina se týkala alkoholu nebo drog. V mnoha případech byli oběťmi příbuzní nebo známí pachatelů.
„Z více než 700 publikovaných soudních rozhodnutí analyzovaných Vjorstkou soudci jen v méně než 10 procentech případů nezohlednili účast obviněného v ‚speciální vojenské operaci‘ jako polehčující okolnost. V 90 procentech případů k tomu naopak přihlédnuto bylo,“ podotkl web.
Zločin „odčinil krví“ ve válce
Jako jeden z křiklavých případů uvádí server kauzu sedmatřicetiletého Farida Chalimova z města Nojabrsk. Ten byl letos odsouzen na osm let za to, že uškrtil svou spolubydlící Annu Kasjanovovou, kterou následně ještě pro jistotu osmkrát zasáhl do hlavy kladivem a kusy těla následně schoval v lednici.
Chalimov si přitom už dříve odpykával 15letý trest za jinou vraždu, než předčasně opustil vězení a nechal se naverbovat do války na Ukrajině. Za druhou vraždu letos dostal mírnější trest: osm let za mřížemi.
Přítelkyně zavražděné ženy jménem Marina Leonovová se u úřadů domáhala vysvětlení a ptala se, zda by muž jako recidivista neměl dostat naopak přísnější trest. Dostalo se jí překvapivé odpovědi: „Nikoliv, tento přečin už odčinil krví ve speciální vojenské operaci“.
Skutečný počet trestných činů spáchaných vracejícími se vojáky v Rusku může být podle Vjorskty výrazně vyšší, než kolik jich zachytila zmíněná analýza. „Vojenské posádkové soudy od začátku války z velké části přestaly zveřejňovat rozhodnutí týkající se těchto případů,“ podotkl web s tím, že také civilní soudy ve zveřejněných dokumentech často upravují nebo mažou informace, které umožňují spojit odsouzené s armádou.
Podle údajů ruských úřadů se dosud z bojů do civilu nevrátilo více než 140 tisíc vojáků, šéf Kremlu Vladimir Putin v září uvedl, že na Ukrajině je v současné době nasazeno více než 700 tisíc ruských vojáků. „Dokážete si představit, co se stane, až budou všichni ti vězni, kteří šli do války, propuštěni?“ řekla Leonovová, podle níž Rusko po konci války ještě čeká „noční můra“.
