Článek
Za plánovanou ruskou operací podle svědectví zveřejněných agenturou Reuters stálo ředitelství podmořského boje Hlavního ředitelství pro hlubokomořský výzkum (GUGI). Jeho plavidla na moři narazila na síly Velké Británie, Norska a Spojených států. Ruské ponorky tak nedostaly příležitost zbraň vypustit a oblast opustily.
Británie a Norsko v dubnu o odhalení tajné ruské operace informovaly, ale detaily o ní dosud zůstávaly utajené. Konkrétně nebylo známo, že Rusko hodlalo použít zcela novou zbraň. Nevědělo se ani to, kde operace proběhla a že se do zastavení ruských ponorek zapojili Američané.
Jasná zpráva Rusku
Detailní informace o překažené operaci vyšly najevo v době, kdy sílí obavy západních představitelů, že by se Rusko v dohledné době mohlo pokusit otestovat odhodlanost členů NATO splnit závazek ke kolektivní obraně. Ničení podmořských kabelů by podle zdrojů Reuters mohlo být klíčovou součástí těchto ruských snah. Ruská akce měla podle svědectví anonymních zdrojů být právě nácvikem útoku na kabely v případě širšího konfliktu s NATO.
„Naší společnou operací jsme Rusku poslali jasnou zprávu, že nemůže operovat v utajení. Jednoznačně jsme ruským úřadům ukázali, že jakýkoliv pokus o útok na naši kritickou infrastrukturu bude odhalen a setká se s následky. Eskalace napětí na dálném severu není v ničím zájmu,“ řekl k jarní akci norský ministr obrany Tore Sandvik.
Kabely jsou tlusté jako běžná zahradní hadice. Leží na dně moře nebo jsou zahrabané těsně pod ním. Představují klíčovou infrastrukturu pro globální internetové připojení a finanční transakce. Jejich ekonomický a strategický význam z nich učinil cíl i v první a druhé světové válce, kdy přenášely vojenské rozkazy.
Špicberky s Norskem spojují dva optické kabely dlouhé 1400 kilometrů, které leží až 2700 metrů pod hladinou moře. Ty přenáší satelitní data největší satelitní pozemní stanice na světě SvalSat, která je součástí sítě Near Space Network agentury NASA.
Sabotáží přibývá
Kreml všechna obvinění ze sabotáží na území států NATO dlouhodobě popírá. Podle západních představitelů ale ruských sabotážních akcí v Evropě v posledních měsících přibylo. Hlavním důvodem tohoto vývoje podle nich je převážné zastavení pohybu bojové fronty na Ukrajině. Sabotáže pak mají evropské státy přimět, aby omezily podporu země, která se už pátým rokem brání ruské invazi.
V poslední době nové případy ruské sabotáže na svém území potvrdily Polsko, Litva a Rumunsko. Nejvýznamnější z podobných incidentů se ale na začátku srpna odehrál na letišti v německém Lipsku, kde byl u ukrajinského nákladního letounu s municí nalezen dron s výbušninami. Podle Berlína za pokusem o dronový útok prokazatelně stojí Kreml.
