Článek
Jde o odpověď na ničení ukrajinské energetické infrastruktury a použití raket z KLDR.
Dodávky raket s těmito „schopnostmi budeme dál poskytovat“, řekl Sullivan podle serveru Defense One. Jejich množství odmítl upřesnit, protože by to mohlo Ukrajině uškodit: „Kdybych řekl kolik, pak by mohl nepřítel odpočítávat (použité), což by mu mohlo poskytnout výhody.“ Zmínil, že se jejich výroba nedá tak snadno navýšit jako u velkorážové dělostřelecké munice: „Způsob, jakým uvažujeme o jejich předání, se proto liší od běžné munice.“
Současně potvrdil, že první dodávka těchto raket byla součástí balíku pomoci poslaného 12. března na základě prezidentem podepsaného dekretu poté, co se podařilo v nákupech zbraní pro americké ozbrojené síly dosáhnout neočekávaných úspor: „Už teď jsou na Ukrajině a nějakou dobu na Ukrajině už byly.“
V březnu nebylo zmíněno, že mezi dodávanými zbraněmi jsou i rakety ATCMS. Defense One sice uváděl, že vedle dělostřeleckých granátů ráže 105 a 155 mm a ručních protiletadlových střel Stinger byly dodány i rakety prosalvové raketomety HIMARS, které mohou tyto střely vypalovat, většinou však vypalují rakety ráže 227 mm s dostřelem kolem 75 km.
Rusko použilo na Ukrajině severokorejské KN-23. Čeho jsou schopny?
Americký prezident Joe Biden se rozhodl tyto rakety s doletem 300 km dodat po několika jednáních mezi Národní bezpečnostní radou a ministerstvem obrany. Jakmile se jich podařilo vyrábět dostatečné množství, Bílý dům neměl problémy je poslat, „zejména když Rusko dostalo a použilo severokorejské balistické rakety a obnovilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu“, vysvětlil Sullivan.
Ukrajinci dostali předem v tajné dodávce střely s dlouhým doletem a už je používají
Podle listu The New York Times Biden už dřív dal souhlas s předáním více než stovky raket ATCMS s doletem 300 km. Nemluvilo se však o tom, aby se to udrželo v tajnosti a mohlo jít o překvapení, uvedl nejmenovaný americký představitel pro agenturu Reuters.
Tlak na Němce
Dodání raket ATACMS na Ukrajinu má současně vytvořit další tlak na Německo, aby Kyjevu dodalo střely s plochou dráhou Taurus, což Berlín dále odmítá. „Co se týká taurusů, rozhodnutí dělá Německo, ale samozřejmě doufáme, že dodávky ATACMS od USA a předchozí rozhodnutí Británie a Francie dodat střely s delším doletem v tom budou hrát roli,“ řekl nejmenovaný americký představitel stanici TV5 Monde.
Německo to odmítá, protože by s programováním střel museli prý pomáhat němečtí vojáci. Nevýhodou Taurusů, které mají dolet 500, je, že se musejí vypouštět z letadel.
Rusové od počátku kromě střel s plochou dráhou letu ostřelují Ukrajinu balistickými raketami krátkého doletu Iskander, jejichž dostřel činí cca 500 km, severokorejské KN-23 mají dostřel necelých 400 km.
Průlom. Ukrajinci dostanou dalekonosné americké střely
