Článek
„Kandidovat za ANO na různých úrovních dlouhou dobu znamenalo jistotu. Pokud člověk byl na volitelném místě kandidátky, tak platilo, že to nejspíš klapne. Voliči totiž kandidáty mnohdy vůbec neznali a z různých důvodů volili jen značku,“ konstatoval pro Novinky politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity (MUNI) a dodal: „Zdá se, že v tuto chvíli tato výhoda mizí.“
Podobně to pravděpodobně vnímá i premiér Andrej Babiš (ANO), který po zveřejnění výsledků říjnových komunálních a senátních voleb uvedl, že sama značka už k dosažení uspokojivých výsledků nestačí.
Podle Eibla v tom významnou roli hraje fakt, jak a s kým Andrej Babiš vytvořil po loňských volbách vládní koalici a jakou ANO a jeho koaliční partneři prosazují celostátní politiku. Právě o tom opatrně mluví i lidé, kteří hnutí v posledních týdnech opouštějí.
„Chci dělat komunál jako nezávislý zastupitel a nechci být zatížen celostátní politikou. A to není jenom otázka ANO, to je i otázka ostatních stran okolo. Ti lidé se už neumějí slušně chovat,“ odůvodnil minulý týden svůj odchod například Jaroslav Knížek, který byl lídrem kandidátky hnutí v komunálních volbách v Turnově.
Spolu s ním hnutí opouštějí i všichni ostatní členové turnovské místní buňky. Ještě před nimi se s ANO rozloučili tři českolipští zastupitelé či poslanec David Pražák, který vedl oblastní organizaci v Semilech.
Rarita, kterou v ANO dosud neznali
Podle Eibla mohl být v jejich odchodech pomyslnou poslední kapkou boj o změnu financování veřejnoprávních médií. Proti způsobu, jakým novela zákona prošla ve Sněmovně prvním čtením, se v sobotu na svém Facebooku vymezila i zlínská buňka ANO, která jej označila za „nepříliš šťastně provedený krok“.
Situace, kdy krajská organizace kritizuje postup hnutí na celostátní úrovni, je podle Eibla raritou: „V historii ANO se to nejspíš dosud nestalo a je na tom vidět, jak kontroverzní to je. Když se to děje takovým způsobem, jak se to stalo v pátek, je to ostudné a pro spoustu lidí neskousnutelné, bez ohledu na stranickou knížku.“
Připomněl, že je potřeba rozlišovat mezi obsahem a procesem politiky. Vláda má právo nastavit pravidla, ale jde také o to, jakým procesem je stanovuje a uplatňuje.
Eiblův kolega z Masarykovy univerzity, politolog Ladislav Cabada, v té souvislosti zmínil i takzvaný koaliční potenciál, tedy schopnost spojit se s dalšími stranami a vytvořit funkční vládu ať už na celostátní, tak i na komunální úrovni.
Koaliční potenciál ANO je podle něj nízký kvůli Babišovým útokům na parlamentní opozici a propisuje se do aktuálního jednání o obsazení radnic. „Andrej Babiš dlouhodobě zdůrazňuje, že tato vláda je jedinou alternativou. Označuje řadou nehezkých termínů jakékoli další politické strany a tím i těm složkám na nižší úrovni brání v tom, aby uvažovaly o nějakých širších koalicích, které by hnutí ANO zahrnuly,“ řekl Cabada Novinkám.
Na mnoha radnicích tak vznikají koalice s jediným cílem - obejít ANO. Například v Pardubicích hnutí získalo nejvíce hlasů (22 %), ale město nakonec povede koalice ODS, STAN, Progresivní Pardubice (Piráti a TOP 09 s podporou Zelených a nezávislých kandidátů), Naše Pardubice a Noví lidovci.
První místopředseda hnutí a ministr průmyslu Karel Havlíček na dotaz Novinek minulý týden uvedl, že ANO má 3 085 členů a výraznější úbytek neeviduje. Cabada ale varuje: „U strany, která má celostátní ambice a snaží se být catch-all party, je to dramaticky nízké číslo. Proto musí na komunální a senátní úrovni kandidáty často outsourcovat.“
Outsourcingem se rozumí situace, kdy politik kandiduje za stranu nebo hnutí, v nichž není zapsán jako člen. Tuto praxi běžně využívají všechny strany v Česku, Cabada v ní však vidí zásadní nedostatek. Strany sice mají plnou kandidátku a získají místa na radnicích, ale členská základna ani jádro sympatizantů se jim tím nezvyšuje.
