Článek
„Rozšiřování NATO je v zájmu ruské bezpečnosti. Tam, kde Rusko hraničí se státy NATO, se neválčí. Jinde ano,“ napsal ve čtvrtek na síti X Lipavský.
Poukázal tak na probíhající válku na Ukrajině a fakt, že se nebojuje na ruských hranicích s členy Aliance - Finskem, Švédskem, Norskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem i Polskem. Rusko přitom sdílí i zhruba 49 kilometrů námořní hranice se Spojenými státy.
Podle českého ministerstva zahraničí Lipavského poznámka není reakcí na Kelloggovy výroky, které zazněly v rozhovoru se stanicí ABC, který byl shodou okolností zveřejněn tentýž den. Kellogg na rozdíl od Lipavského řekl, že ruské obavy z rozšiřování Aliance jsou oprávněné. „To je jeden z problémů, o kterém bude Rusko mluvit. Nejde jen o Ukrajinu. Mluví i o zemích, jako je Gruzie a Moldavsko. My říkáme, dobře, můžeme zastavit rozšiřování NATO, aby se už nepřibližovalo k vašim hranicím. Je to pro ně bezpečnostní obava,“ řekl Kellogg s tím, že to ovšem nerozhoduje on, protože se jedná o „prezidentské rozhodnutí“.
„Je to oprávněná obava. Opakovaně jsme to řekli. Opakovaně jsme řekli, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne. A nejsme jediná země, která to říká. Mohl bych vám pravděpodobně zmínit čtyři další země. A k tomu, aby byl vstup do NATO povolen, je třeba souhlas všech 32 zemí,“ dodal.
Agentura Reuters krátce předtím s odvoláním na tři ruské činitele napsala, že podmínky Kremlu pro ukončení války na Ukrajině zahrnují i požadavek, aby se západní lídři písemně zavázali, že nebudou rozšiřovat NATO směrem na východ.
