Článek
„To je jeden z problémů, o kterém bude Rusko mluvit. Nejde jen o Ukrajinu. Mluví i o zemích, jako je Gruzie a Moldavsko. My říkáme, dobře, můžeme zastavit rozšiřování NATO, aby se už nepřibližovalo k vašim hranicím. Je to pro ně bezpečnostní obava,“ řekl Kellogg s tím, že to ovšem nerozhoduje on, protože se jedná o „prezidentské rozhodnutí“.
„Je to oprávněná obava. Opakovaně jsme to řekli. Opakovaně jsme řekli, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne. A nejsme jediná země, která to říká. Mohl bych vám pravděpodobně zmínit čtyři další země. A k tomu, aby byl vstup do NATO povolen, je třeba souhlas všech 32 zemí,“ dodal.
Kellogg tato slova pronesl v rozhovoru pro ABC, v němž reagoval na jeden z ruských požadavků. Agentura Reuters ve středu uvedla, že ruský vůdce Vladimir Putin bude k zastavení své války požadovat písemný závazek západních lídrů, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ. Putin podle agentury také požaduje zrušení alespoň části sankcí proti Rusku.
„Putin je připraven uzavřít mír, ale ne za každou cenu,“ sdělil agentuře nejmenovaný vysoce postavený ruský činitel. Toto další nerozšiřování se přitom týká právě zmíněné Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Ve všech těchto zemích navíc Rusové již určitou část území okupují. V Gruzii se jedná o Jižní Osetii a Abcházii a v Moldavsku o Podněstří.
Kromě zrušení části sankcí a nerozšiřování NATO na východ Rusko také požaduje, aby Ukrajina stáhla svoji armádu ze čtyř svých regionů, které Rusko ani plně neokupuje. Jedná se o Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Doněckou oblast. Požaduje také jejich mezinárodní uznání, což se týká i nelegálně anektovaného Krymu, na nějž Rusové vpadli v roce 2014.
Ukrajina jakékoli územní ústupky odmítá stejně jako její evropští spojenci. Naopak Spojené státy Rusku ve svém plánu na ukončení války nabídly, že uznají jako ruský Krym.
Nejnovější kolo jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou proběhne v pondělí v tureckém Istanbulu.
