Článek
Lavrov během setkání s velvyslanci vinu za stagnaci mírových jednání svaloval čistě na Ukrajinu, jak vyplývá z jeho vyjádření zveřejněných agenturou TASS. Které země měly na akci své zástupce, agentura neuvedla.
Lavrov tvrdil, že Kyjev po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem odmítl stanoviska, která z něj vzešla.
Ukrajina přitom prakticky se všemi americkými návrhy souhlasila, zatímco Rusko v mírových jednáních přichází stále s novými překážkami.
Trump po zmíněném jednání světovým médiím sdělil, že Putin souhlasil s přímým jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. S touto schůzkou souhlasil i Kyjev, Kreml si ovšem začal klást požadavky, co všechno je potřeba před jednáním ještě vyřešit. Nakonec zaujal stanovisko, že se schůzka musí konat v Moskvě, což je pro Ukrajince nepřijatelné.
Lavrov před velvyslanci také přišel s tím, že Kyjev prakticky řídí západní politici, protože prý ukrajinské vedení podléhá názorům „proválečné strany“.
„V Evropě, ale i v Americe jsou někteří politici, obzvlášť v Kongresu, kteří k této straně patří,“ prohlásil Lavrov, přičemž z jeho slov je patrné, že se snažil předejít tomu, aby byl jeho výrok pochopen jako kritika amerického prezidenta.
Z narušování mírového procesu, jak už je to v rétorice současné ruské reprezentace zvykem, pak obvinil i vedení Evropské unie a NATO. Evropské státy také zkritizoval za to, že se snaží mít místo u jednacího stolu.
„Ačkoliv z pozice, kterou vyznávají, z pozice… způsobení strategické porážky Ruska, u jednacího stolu samozřejmě nemají co dělat,“ vyvozoval Lavrov.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov
Znovu také zopakoval ruský postoj k případnému vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Některé evropské státy daly najevo, že jsou po uzavření příměří vyslat na ukrajinské území svá vojska, aby dohlížela na respektování dohody. Lavrov uvedl, že by pak byli tito vojáci byli pro Rusko „legitimním cílem“.
Lavrov také nepokrytě lhal, když k tématu ruských útoků na ukrajinská města tvrdil, že ruská armáda „na civilní objekty a civilisty nikdy neútočí“. Útoky na civilní cíle jsou přitom na Ukrajině od února 2022, kdy ruská invaze začala, prakticky na denním pořádku.
Lavrov líčil, že se jedná pouze o „krvavé inscenace“ ukrajinského vedení, které podle něj kryje OSN. Za jednu z těchto inscenací označil i masakr v Buči. V této obci v Kyjevské oblasti ruští vojáci během několikatýdenní okupace na začátku války povraždili přes 400 civilistů.
