Článek
„Samozřejmě je pro nás nepřijatelné rozmístění zahraničních vojenských kontingentů na území Ukrajiny v blízkosti našich hranic,“ cituje ruská státní agentura TASS Peskova.
Podle něj vyjádření o připravenosti nasadit mírové jednotky „zapadá do protiruského a militaristického kontextu“ Západu.
Bylo to přitom Rusko, které v roce 2014 zahájilo konflikt s Ukrajinou nejprve anexí Krymu a válkou na Donbase. O osm let později pak spustilo plnohodnotnou agresivní válku, do níž Kreml ve spolupráci se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem nasadil desítky tisíc vojáků KLDR.
Koalice ochotných vedená Francií a Německem opakovaně uvedla, naposledy ve čtvrtek, že je připravena nasadit mírové jednotky ihned poté, co Ukrajina s Ruskem uzavře příměří. Jejím úkolem bude klid zbraní monitorovat a kontrolovat.
Tuto koalici po celém světě podpořily více než dvě desítky zemí, kromě řady evropských států také například Austrálie.
Česko by mělo poslat jednotky, míní Pavel
Koalice ochotných, jejíž součástí je i Česká republika, se naposledy sešla ve čtvrtek. Za Prahu se schůzky, kterou vedl francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer, zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS).
„Pokud chceme v Evropě mír, nesmíme ustupovat agresorům. Proto jsme vedli velmi konkrétní debatu o sankcích, vojenských dodávkách, a hlavně o tom, jak přimět Rusko, aby souhlasilo s příměřím a usedlo k jednacímu stolu,“ napsal na síti X Fiala.
Řada zemí koalice ochotných chce na Ukrajinu vyslat své jednotky. Mezi nimi by podle prezidenta Petra Pavla měla být právě i Česká republika, řekl v březnovém rozhovoru pro ukrajinský list Jevropejskaja pravda.
Mluvčí ministerstva obrany David Šíma ovšem hovoří o tom, že prozatím je předčasné o zapojení Česka hovořit. „Záležet bude na konkrétních parametrech případného příměří a míře zapojení našich spojenců, a to včetně americké podpory,“ uvedl.
