Článek
Pátá řada seriálu, za níž stojí Netflix, patří k největším letošním kulturním událostem. Dlouho se na ni i čekalo. Co o ní můžete divákům říci?
Začíná velkým zlomem, třeskem. Každá z postav dobře ví, že hraje vysokou hru, z níž vede cesta ven jen stěží. Pátou řadu bych tedy popsal jako výbušnou, plnou emocí. Nabídne vám něco, co jste ještě neviděli.
Do projektu jste naskočil po třicítce. Nebál jste se vstoupit do vod, které už plynou?
Ani ne, protože tuhle práci dělám už docela dlouho. Vím, co od ní čekat. Nebojím se jí. Ale vnímal jsem jiné herce a herečky, jak v seriálu stárnou. Myslím si, že to není na škodu. Jakákoli kariéra se během tohoto procesu mění.
Každý z nás se stále učí, což vede k tomu, že se zlepšujeme. Vecna ke mně přišel v rámci jakéhosi vývoje. Byl jako raketa, co se týče mého tvůrčího procesu, já jsem k němu taky tak přistupoval. Navíc, tuhle postavu tvůrci Matt a Ross Dufferovi skvěle udělali. Je v ní vidět, jak velmi intelektuální, výjimečně emočně obdaření jsou. Cítil jsem v sobě povinnost o jejich Vecnu pečovat, vžil jsem se naplno do postavy, splynul jsem se seriálem.
Chtěl byste v něm, čistě hypoteticky, i žít?
To je těžká otázka. Vrátím-li to k seriálu samotnému, žil jsem s ním. Občas mi ovládl mozek. Cítil jsem k němu velkou povinnost, stejnou povinnost jsem cítil k seriálu. A tak jsem o Henrym alias Vecnovi hodně dlouho přemýšlel. Řešil jsem, jak co nejlépe zachytit postavu po emoční stránce, jak ji nejlépe zahrát. Neopustila mě zcela ani v čase mezi natáčením čtvrté a páté řady (na poslední řadu se čekalo více než tři roky - pozn. red.). Jak víte, chvíli se vše zdrželo. Nad Vecnou jsem přemýšlel roky. Byl stále ve mně.
Předpokládám, že pauzu mezi čtvrtou a pátou sérií jste vyplnil jinými projekty. Zkusme ale chvíli neřešit práci. Na co se sám podíváte, co si pustíte, máte-li volno?
Poslouchám hodně hudbu. Mám hodně široký, i když vytříbený vkus, který spíše směřuje ke strašidelnější, temnější stránce každého z nás. Rád si pustím podcasty, audioknihy a rozhlasové pořady. Zmíním mimo jiné můj velmi oblíbený britský rozhlasový pořad, jmenuje se Uncanny (vysílá BBC, Radio 4 - pozn. red.). Nabízí strašidelné příběhy z celého světa… Podobné formáty mi úplně vyhovují. Mám dyslexii, poslech mi tedy hodně pomáhá. A obecně mám tendenci konzumovat hudbu, umění spíš ušima než očima.
Chápu, kdybyste mi mohl doporučit knihu, která vás zaujala, klidně ve formě audia, co zmíníte?
Nedávno mě zaujal irský film, který se jmenuje v originále Dark Song (režie Liam Gavin, v ČR v distribuci pod názvem Temná píseň, 2016 - pozn. red.). Inspiroval se Knihou posvátné magie mága Abramelina. Já jsem se k ní dostal právě přes tento snímek, který se mi hodně líbil. Chtěl jsem si o všem zjistit ještě víc informací. Právě tato kniha mi tedy nyní leží na nočním stolku. Musím říci, že si její čtení užívám.
Jamie Campbell Bower
- Narodil se 22. listopadu 1988 v Londýně.
- Vedle herectví se věnuje také hudbě (kapela Counterfeit) a modelingu.
- Debut v celovečerním filmu zaznamenal ve filmu Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street, dále účinkoval také ve filmech Twilight sága: Nový měsíc, Mortal Instruments: Město z kostí, ztvárnil mladého Gellerta Grindelwalda ve filmech Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 a Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny.
- V roce 2022 získal uznání kritiků za roli Henryho Creela v seriálu Stranger Things. V lednu 2019 bylo oznámeno, že si zahraje v prequelu populárního seriálu Hra o trůny.
- Ve Stranger Things hraje "zlouna" Vecnu, a to od 4. řady. Nanášení jeho masky trvalo vždy dlouhé hodiny.
