Plyn může lidem i v zimě ještě zlevnit

„Současný vývoj je dobrou zprávou hlavně pro zákazníky se spotovými tarify a krátkodobě fixovanými produkty. U těchto smluv se nižší velkoobchodní ceny promítají do faktur prakticky okamžitě. Zimní měsíce přitom obvykle patří k těm nejdražším,“ řekl Novinkám ředitel společnosti Tedom energie Jakub Odložilík.

U smluv s fixací na delší dobu, kterých je asi polovina, se ale nynější zlevnění projevit nemůže.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh na burze tento týden poprvé od loňského května klesla pod 30 eur (726 Kč) za megawatthodinu. Cena kontraktu na plyn k dodání příští měsíc v obchodním uzlu TTF v Nizozemsku byla ve středu 29,40 eura.

Jak upozornil analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek, plyn se tak nyní na burze obchoduje zhruba za polovinu loňského zimního maxima.

Podle agentury Bloomberg tlačí cenu dolů mimo jiné aktuální rozhovory o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, zvýšené dovozy zkapalněného plynu LNG i vyhlídky na mírnější teploty.

Lajsek soudí, že k tomu přispívá neobvykle silná nabídka díky stabilním tokům z Norska a vysoké dovozy LNG v kombinaci se slabší poptávkou.

„Do zimy jsme nicméně vstoupili se zásobami na nízkých úrovních a k opětovnému zdražení nebude potřeba mnoho zpráv podporujících růst ceny,“ podtrhl analytik společnosti Global Risk Management Arne Lohmann Rasmussen.

Podle posledních údajů organizace Gas Infrastructure Europe byly zásobníky plynu v Evropské unii minulou sobotu plné ze 78 procent, v Česku to bylo téměř 87 procent.

„Cena plynu jde už několik měsíců dolů přesto, že jsme zažili brzký příchod zimy. Nedá se to úplně vysvětlit naplněností podzemních zásobníků. Ta je o několik procentních bodů nižší, než činí průměr,“ podotkl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Staví se ale podle jeho slov terminály na LNG a současně jsou těžba a vývozy tohoto plynu ze Spojených států na maximu, když jeho největším příjemcem je právě Evropa.

„Zároveň klesla spotřeba v paroplynových elektrárnách, které dříve patřily k velkým odběratelům. V Německu jsou dnes využité zhruba z patnácti procent, v Česku přibližně z poloviny výkonu. Slouží hlavně jako flexibilní záloha pro vyrovnávání výroby z obnovitelných zdrojů, a proto běží spíše nárazově,“ doplnil Odložilík.

Lajsek přikládá snížení spotřeby mimo jiné nižšímu odběru v průmyslu, a to jak kvůli úsporám, tak kvůli dlouhodobému přesunu části výroby mimo Evropu.

Cenu podle Tylečka i díky silným dodávkám z Norska ovlivňuje to, že z trhu zmizel strach známý z doby energetické krize v roce 2022.

„Tehdy hrozilo, že by při nepříznivé shodě okolností bylo plynu málo. Tyto spekulativní pozice z minulých let z trhu zmizely. Daří se zvyšovat energetickou bezpečnost Evropy a nervozita na trzích odeznívá,“ dodal.