Jednání o konci války na Ukrajině průlom nepřináší. Co stojí míru v cestě?

Trumpův mírový plán měl krvavý konflikt nejvíce přiblížit jeho konci. Je ovšem nutné vzít v potaz, za jakých okolností byl jeho obsah představen. Plán o 28 bodech totiž v tajnosti a bez účasti Ukrajinců vypracovali Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev, vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina. Kyjev postavil Trump loni v listopadu před hotovou věc a požadoval přijetí plánu do týdne, aby mohl mír oznámit na svátek Díkuvzdání.

V prvotní podobě Trumpův plán, jehož znění naznačovalo, že byl původně psán rusky a pak strojově přeložen, představoval pro Kyjev prakticky kapitulaci. Ukrajina podle něj měla uznat ruskou anexi Krymu a nepříteli přenechat celý Donbas, včetně území, které Rusové za čtyři roky války dobýt nedokázali. Ukrajinská armáda se též měla o polovinu zmenšit, což by Rusku usnadnilo případné obnovení ofenzivy. Veškeré bezpečnostní záruky podle Kyjeva i jeho evropských spojenců byly nedostatečné.

Během následujících dní se rozjely diplomatické mechanismy a Ukrajina spolu se svými spojenci úspěšně vyjednala řadu změn. Do týdne z původního plánu zmizelo devět bodů, přičemž jak přesně americký mírový návrh v současnosti vypadá, od té doby nelze s jistotou říct. Otázku bezpečnostních záruk pro Ukrajinu posléze převzaly hlavně evropské státy v rámci koalice ochotných.

Mírová jednání se vrátila do podoby, kterou měla před hektickým odhalením Trumpova plánu. USA, Ukrajina a Rusko se sice v posledních týdnech začaly účastnit trilaterálních jednání, o která Kyjev žádal již několik měsíců a jež by se mohla jevit jako známka pokroku, ale jejich scénář je prakticky stejný jako těch dřívějších.

Rusko od Trumpova návratu do Bílého domu nezměnilo svůj požadavek, že jakákoliv mírová dohoda musí splnit jeho válečné cíle a Ukrajina se agresorovi odmítá vzdát. Ruské požadavky jsou pro ni nepřijatelné. Po každém kole mírových jednání se nejprve objeví americké vyjádření o tom, jak produktivní schůzka byla, a za ním následují zprávy o tom, že ve skutečnosti vyjednavači k žádnému průlomu nedošli, protože ani jedna ze stran nehodlá ustoupit.

Trump přesto do mírových jednání přinesl podstatné změny. Před jeho návratem do Oválné pracovny Bílého domu američtí představitelé stejně jako ti evropští stále opakovali, že válku musí ukončit spravedlivý mír bez jakýchkoliv ukrajinských ztrát území. Rusko přitom okupuje přibližně pětinu ukrajinského teritoria a ukrajinská protiofenziva z první poloviny války s výjimkou osvobození Chersonu nevedla k významnějším územním ziskům.

Nyní už Ukrajinci i Evropané jednají s jasným pochopením, že mír nastane bez návratu ztraceného ukrajinského území. To dokazuje, že Trumpovi nelze upřít rozpohybování jednání, ale také je to jeho největší slabina. Pro amerického prezidenta je totiž mír to hlavní, podmínky jsou zjevně podřadné. Proto využívá toho, že se Ukrajina na americkou pomoc od začátku konfliktu spoléhala, a tlačí na napadenou zemi, aby agresorovi v mírových jednáních ustoupila.

Kreml mírová jednání dlouhodobě prezentuje jen jako alternativní cestu, jak dosáhnout cílů své agrese. Navzdory Trumpovým prohlášením o blížícím se ukončení konfliktu je zřejmé, že v ní šéf Bílého domu nemá iniciativu a válka na Ukrajině pokračuje.