Hlavní obsah

Janukovyč se po dlouhé době ozval z ruského exilu. Promluvil o Ukrajině, EU a NATO

3:18
3:18

Poslechněte si tento článek

Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který po svržení v roce 2014 uprchl do Ruska, se po delší době ozval z exilu. Ve videu zveřejněném agenturou RIA Novosti ukrajinský exprezident tvrdí, že chtěl svou zemi dovést do EU, ale byl prý vždy zásadně proti jejímu vstupu do Severoatlantické aliance. Podpořil přitom prohlášení šéfa Kremlu Vladimira Putina, že snahy západních zemí přivést Ukrajinu do NATO byly jednou z příčin nynější války.

Foto: Stringer, Reuters

Ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč na archivním snímku

Článek

„Ano, Vladimir Vladimirovič (Putin) má naprostou pravdu. Vskutku, cíleně jsem pracoval na přiblížení Ukrajiny k Evropské unii. Konečným cílem mého úsilí bylo, aby se Ukrajina připojila k Evropské unii,“ odříkává Janukovyč na zveřejněných záběrech s poněkud křečovitým výrazem.

„Další věc je, že partneři z EU se během jednání někdy chovali, mírně řečeno, nekorektně. Neprojevili pochopení pro složitost ekonomické situace na Ukrajině. Řeknu to rovnou: projevili aroganci. Ale já jsem tento proces – vstup Ukrajiny do EU – kontroloval a posouval ho kupředu,“ dodává ukrajinský exprezident, který zpříma hledí do kamery.

„Ale vždycky jsem byl kategorickým a přesvědčeným odpůrcem vstupu Ukrajiny do NATO. Vždycky jsem jasně a zřetelně chápal, že je to pro Ukrajinu katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ dodává Janukovyč.

Podle ruských médií promluvil Janukovyč v reakci na Putinova slova na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, který se koná v Pekingu. Šéf Kremlu tam označil snahy o začlenění Ukrajiny do NATO za jednu z příčin nynější války, v níž se Ukrajina brání ruské invazi.

Janukovyč původně avizoval bližší spolupráci s EU, v listopadu 2013 ale oznámil, že asociační dohodu s evropským blokem nepodepíše. To zejména v západní části země vyvolalo rozsáhlé protesty a nepokoje. Při následném pokusu o jejich potlačení zahynuly desítky lidí, Janukovyč se ale ve funkci neudržel. Nakonec v  únoru 2014 prchl do Ruska s tím, že se stal obětí státního převratu. Ukrajinský parlament pak formálně odhlasoval jeho sesazení.

Kreml posléze uvedl , že bývalému prezidentovi Ukrajiny byla na příkaz Vladimira Putina poskytnuta státní ochrana.

Ve vlasti odsouzen za velezradu

Svržení Janukovyče odstartovalo kaskádu dramatických událostí, od ruské anexe Krymu, odtržení „povstaleckých“ území na Donbasu (později jednostranně připojených k Rusku) až po začátek plnohodnotné ruské invaze, která od roku 2022 dosud trvá.

Ruský opoziční web Agenstvo poznamenal, že nyní šlo o Janukovyčovo první veřejné prohlášení v ruských médiích od roku 2022. V březnu 2022 státní agentury rozeslaly jeho dopis současnému prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému - šlo o výzvu ke kapitulaci a nekladení odporu proti ruské invazi.

V červenci téhož roku ruské státní orgány upozornily na další Janukovyčův projev, v němž vyzval Ukrajince, aby si vybrali: „Bojovat ‚do posledního Ukrajince, nebo se pokusit zachovat to, co zbylo“.

Na Ukrajině byl Janukovyč zatím zbaven státního občanství a odsouzen k 13 letům vězení za velezradu a napomáhání vedení agresivní války. Bývalý prezident později dostal další trest 15 let vězení za organizování nelegálního přesunu osob přes hranice a podněcování k dezerci.

Výběr článků

Načítám