Článek
Britský deník uvedl, že Trump tento plán navrhl jako náhradní řešení poté, co slíbil, že jednotky americké armády na Ukrajině nebudou v rámci bezpečnostních záruk nasazeny.
Namísto nich by ale své vojáky mohly nasadit soukromé americké společnosti, které by pomohly s výstavbou ukrajinské frontové obrany, s ochranou nových základen postavených nedaleko fronty a zároveň by chránily americké obchodní zájmy.
„Přední opevnění a základny v okolí by mohly být postaveny americkými soukromými vojenskými dodavateli, stejně jako tomu bylo v Iráku a Afghánistánu,“ tvrdí deník s tím, že by evropské mocnosti tento krok vnímaly jako významnou podporu. Přítomnost těchto společností na Ukrajině by fungovala zároveň jako odstrašení před další Ruskou invazí.
USA tento plán projednávají v rámci širší diskuze o možných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, na kterých pracuje takzvaná koalice ochotných v čele se Spojeným královstvím a Francií. O možném nasazení zmíněných amerických společností se přitom začalo hovořit už poté, co USA s Ukrajinou podepsaly na konci dubna dohodu o nerostném bohatství.
Intenzivní práce
Evropští spojenci Ukrajiny na konečném plánu bezpečnostních záruk začaly podle deníku pracovat mnohem intenzivněji poté, co jim Trump sdělil, že ruský vůdce Vladimir Putin při společném srpnovém setkání na Aljašce souhlasil s tím, aby západní spojenci poskytli Ukrajině bezpečnostní záruky.
Koalice ochotných dlouhodobě hovoří o tom, že hlavní strategií budoucího odstrašení je vybudování silné ukrajinské armády, která by chránila frontovou linii po uzavření příměří. Ukrajina by byla přezbrojena a její vojáci by získali výcvik od evropských zemí NATO. Zároveň by Kyjev i nadále měl možnost skrze evropské spojence nakupovat americké zbraně.
Některé evropské země navrhují vytvoření nárazníkové zóny mezi ukrajinskými a ruskými pozicemi poté, co bude uzavřeno příměří. Podle deníku se dá očekávat, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude požadovat, aby v této zóně byly přítomny evropské jednotky, Trump přitom hovořil o možnosti, že by se podílela také Čína.
Dlouhodobě se také mluví o možném nasazení evropských jednotek na Ukrajině, které by se nacházely uvnitř země pro případ, že by Rusové porušili příměří a znovu zahájili invazi. „Hlavním cílem je ukázat Ukrajincům, že pokud Rusko znovu napadne jejich zemi, budeme bojovat po jejich boku,“ sdělil deníku evropský úředník, který si nepřál být jmenován.
Desítky zemí
Podle deníku by se do této operace chtělo zapojit „několik desítek zemí“, jako je Británie, Francie, Německo, Belgie nebo pobaltské a skandinávské země. Dříve se hovořilo o 30 tisících vojáků, toto číslo se ale smrsklo kvůli nedostatku zdrojů a také kvůli tomu, aby nebylo v očích Putina vnímáno jako „příliš silné“.
Tyto síly by přitom podle deníku byly na Ukrajině nasazeny na pět až deset let, nebo do té doby, než by si evropští spojenci byli jisti, že je ukrajinská armáda dostatečně silná na to, aby Rusy v případě nutnosti zastavila sama.
Jak ale podotkl deník, nejpravděpodobnějším scénářem je, že by evropské jednotky byly nasazeny více na západ Ukrajiny, kde by trénovaly ukrajinské vojáky. S tím jako první loni přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, tehdejší americký prezident Joe Biden to ale zamítl s tím, že by šlo o eskalaci.
Dalším bodem diskuze o bezpečnostních zárukách je zavedení bezletové zóny, která by Ukrajině umožnila bezpečně obnovit komerční lety. Tento plán by byl realizován postupně s tím, že nejprve by se létalo na západ Ukrajiny, například do Lvova, a postupem času by se začalo létat i více na východ, včetně Kyjeva.
„Zahájení letecké dopravy je považováno za klíčový prvek pro oživení investic do válkou zpustošené země a pomohlo by také uprchlíkům vrátit se domů,“ konstatuje deník.
Podle plánů by také Turecko mohlo vést námořní misi v Černém moři s cílem zajistit obchodní námořní trasy do a z Ukrajiny. Mise, podporovaná černomořskými státy Bulharskem a Rumunskem, by také vedla úsilí o odminování vod.
Vše záleží na Američanech
Jakékoli nasazení evropských spojenců je závislé na pomoci Spojených států. Deník hovoří o nutnosti zajistit logistiku pomocí amerických letounů, které by převážely potřebné vybavení a jednotky východně směrem na Ukrajinu.
Důležité jsou však také americké zpravodajské informace, protože Evropa nemá potřebné satelitní schopnosti, díky nimž by mohla monitorovat dodržování příměří.
Evropští a američtí představitelé také diskutují o tom, že by veškeré operace spojené s bezpečnostními zárukami vedl americký velitel, protože Evropa nemá potřebné zkušenosti s koordinováním velkých vojenských misí.
Kromě toho Evropa také požaduje, aby jejím jednotkám z Polska a Rumunska kryly záda americké stíhačky, což je podle deníku jeden z hlavním požadavků na Donalda Trumpa - nasadit více amerických stíhaček a amerických raket v Evropě, které by se zapojily okamžitě poté, co by Rusko porušilo příměří.
Putinovi se nedá věřit
Evropští představitelé se ovšem obávají, že veškeré diskuze o zárukách pro Ukrajinu vejdou vniveč, neboť se domnívají, že ruský vůdce Putin nemá skutečný zájem uzavřít příměří. Řada z nich věří, že Moskva Trumpa ve vyjednáváních tahá za nos a skutečných cílem Rusů je dobýt na Ukrajině další území.
Ukrajina s americkým návrhem na příměří souhlasila již v březnu, Rusové jej ale i nadále vehementně odmítají.
