Něco tady nehraje. Francie a Británie řízené rakety Ukrajině dodávají, Německo nikoliv

Představitelé německé vlády měli své obavy vyslovit minulý týden na interním zasedání zahraničního výboru, kde se kancléře Olafa Scholze měl jeden z účastníků zeptat, proč Francie a Velká Británie dodávají řízené rakety a Německo nikoliv.

Německý kancléř na schůzce podle účastníků, kteří s Bildem promluvili, odpověděl, že tyto dvě země „mohou dělat to, co my nesmíme, takže tato otázka (ohledně dodávek taurusů) nevzniká“, což německý deník označil za „jasné odmítnutí (dodávek) taurusů“.

Velká Británie s Francií navíc podle Scholze přispívají geodaty pro raketové cíle. První jmenovaná země má rovněž pomáhat i svým vlastním personálem.

Mimo těchto dvou záležitostí ale mají mít Scholz a další členové německé vlády také strach právě z toho, že by Ukrajina použila řízené střely Taurus na ostřelování Krymského mostu. Tuto obavu měl Scholz podle Bildu projevit i na setkáních se západními spojenci, kteří se Německo snažili přesvědčit, aby taurusy dodalo.

Se Scholzovým postojem ovšem nesouhlasí člen německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a expert na obranu Roderich Kiesewetter. „Zrušením dodávky taurusů Scholz potvrzuje naprosté selhání Německa jako samozvaného vůdčího státu evropské bezpečnosti a uráží naše partnery, jimiž jsou Velká Británie a Francie, které již dodávají řízené střely,“ uvedl pro Bild Kiesewetter.

Podle něj by Ukrajina díky taurusům měla šanci odříznout ruské zásobovací linky na Krym a osvobodit ho, čímž by došlo k rychlejšímu ukončení války. „Na Krymu visí Putinův osud, Scholz to ví,“ dodal německý politik.

„(Scholz) tak záměrně obětuje životy mnoha nevinných Ukrajinců a staví se proti koaličním partnerům FDP (Svobodná demokratická strana) a Zeleným, a to zřejmě proto, že nechce, aby Rusko prohrálo. To je hořké a škodlivé pro evropskou a německou bezpečnost,“ uzavřel.

Začátkem července německý deník Der Spiegel uvedl, že ministr obrany Boris Pistorius (SPD) měl požádat výrobce raket Taurus, aby do těchto střel s plochou dráhou letu integroval odpovídající omezení, které by Ukrajině znemožnilo útočit na cíle na ruském území.

To by ovšem nemělo nijak vadit ani Scholzovi, který se má údajně obávat zásahu Krymského mostu. Ten totiž, stejně jako celý Krymský poloostrov, územně patří Ukrajině a od roku 2014 je nelegálně okupován Ruskou federací.

Scholz sice dodávky neměl do budoucna úplně zamítnout, možnost jejich dodání má ale být už pouze teoretická. Bild navíc tuto šanci označil za „vysoce nepravděpodobnou“.

Minimálně část německého parlamentu ovšem s ostřelováním ruského území souhlasila už koncem září, kdy šéfka obranného výboru Bundestagu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (FDP) v rozhovoru pro Evropskou Pravdu uvedla, že Ukrajinci mají právo útočit na cíle v Rusku.

„Mezinárodní právo také umožňuje Ukrajině útočit na vojenské cíle na území ruského agresora – bez ohledu na to, kde byly tyto zbraně vyrobeny a kdo je dodal,“ uvedla šéfka výboru.

Strack-Zimmermannová zároveň prohlásila, že nastal čas, kdy je nutné si toto právo uvědomit, a německou vládu vyzvala, aby předala rakety dlouhého doletu Ukrajině.

Kyjev oficiálně Berlín požádal o dodávky raket už koncem května. Jak uvedla agentura Reuters, tyto rakety odpalují stíhací letouny, jako je například Tornado, F-15 nebo F-18.

Střely Taurus mají dolet až 500 kilometrů, díky čemuž by teoreticky mohly na ruském území zasáhnout i hlavní město Moskvu. Jsou také schopny efektivně ničit i pancéřované objekty, jako jsou armádní bunkry nebo skladiště.

Německá armáda jich má údajně k dispozici 600, ne všechny jsou ovšem připraveny k nasazení a musely by být tedy opraveny. Podle německých médií jich je bojeschopných zhruba 150.