Hlavní obsah

Bez odchodu NATO se konflikt na Ukrajině nevyřeší, smlouvy o odzbrojení Rusko neprodlouží

3:28
3:28

Poslechněte si tento článek

Rusko podmiňuje ukončení konfliktu na Ukrajině „odchodem NATO“, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. V rozhovoru pro agenturu TASS uvedl, že Rusko své podmínky uvedlo už na konci roku 2021. I když Rjabkov body nezopakoval, Moskva tehdy chtěla návrat do situace před rozšířením NATO o země východního bloku, na jejichž území by neměli být vojáci ani základny Severoatlantické aliance. Rjabkov také vyloučil prodloužení poslední platné odzbrojovací smlouvy New START.

Foto: Thomas Peter, ČTK/AP

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov

Článek

„V návrzích, které jsme poslali v prosinci 2021 Washingtonu a Bruselu, figuroval požadavek právně závazných a dlouhodobých záruk proti rozšiřování Severoatlantické aliance na východ, stejně jako požadavky na nerozmisťování úderných zbraní poblíž ruských hranic. Byly tam i další věci. Naše pozice se v tomto ohledu nemění,“ řekl Rjabkov TASSu.

Požadavky byly už dříve Západem odmítnuty jako nepřijatelné. Rusko samo přiznalo, že žádný písemný závazek ze strany Západu o nerozšiřování NATO není.

Odzbrojovací smlouvu New START nechá Rusko vypršet

Rjabkov také uvedl, že nelze počítat s pokračováním smlouvy o omezení jaderných zbraní New START ani s obnovením smlouvy o zákazu raket krátkého a středního doletu vypouštěných ze země, kterou USA a Rusko vypověděly.

„Za současného stavu neexistují důvody pro plnohodnotné obnovení New START. Vzhledem k tomu, že smlouva vyprší za osm měsíců, ztrácí stále více smysl mluvit o proveditelnosti takového scénáře. Opakovaně jsme uvedli, jaké jsou nezbytné předpoklady pro prodloužení smlouvy New START. Jako překážku stačí zmínit rusko-americké vztahy, které jsou v troskách,“ uvedl Rjabkov.

Náměstek ruského ministra zahraničí zmínil i další požadavky, jako jsou „principy nedělitelnosti bezpečnosti, rovnoprávné a vzájemně prospěšné vztahy“.

Z jeho slov je patrné, že Moskvě vadí americký protiraketový systém Zlatá kopule, který by měl zajistit obranu území Spojených států před útoky ze vzduchu. Zlatou kopuli označil za destabilizující program. V této souvislosti zmínil i námitky Pekingu.

Rovnováha při jaderném odstrašování závisí nejen na paritě prostředků, které jsou navíc tak zničující, že by jejich použití nedávalo smysl. Klíčovou roli hraje možnost odvetného úderu v případě, že jedna země zaútočí. Představují ji dnes především těžko detekovatelné ponorky s balistickými raketami, které nelze zničit při prvním úderu.

Pokud však má jedna strana vysoce účinnou protiraketovou obranu, rovnováha sil padá, tato strana může odolat útoku a ještě zničit útočníka nebo i sama podniknout jaderný útok bez rizika odvety. Proto vznikla vůbec první odzbrojovací smlouva o omezení antiraket.

Nová smlouva o odzbrojení nebude

K možnému vypracování nové dohody o omezení strategických jaderných zbraní Rjabkov řekl: „O tom, jaké jsou reálné vyhlídky na zahájení jednání o vypracování dohody, která by ji nahradila, nechci nyní spekulovat.“ Ruská strana bude jednat na základě „komplexní analýzy vyvíjející se situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability“.

Stěžoval si na rozmisťování amerického mobilního odpalovacího zařízení Typhon pro antirakety SM-6 a střely s plochou dráhou Tomahawk na ostrově Bornholm, na Guamu a Filipínách a plány rozmístit je i v Německu.

„V současné době nevidíme žádné zásadní změny v amerických plánech na další rozmisťování pozemních raket středního a kratšího doletu v různých oblastech světa. Naopak, praktické kroky americké armády k realizaci programu (rozmisťování) nás přesvědčují, že takové aktivity budou jen narůstat,“ uzavřel.

Výběr článků

Načítám