Rok od invaze: Speciální debata Novinek z různých úhlů pohledu – 1. díl

Za rok ruské agrese zemřely desítky tisíc lidí, další miliony musely opustit své domovy. Válka devastující takřka celé území Ukrajiny má globální dopady, přinesla energetickou krizi a s ní svázanou krizi ekonomickou. Zvedla však také vlnu solidarity a v nebývalé míře dokázala sjednotit Západ.

Hosté Michaela Rozsypala zpočátku debaty zavzpomínali na samý počátek války. „Začala nová éra. Dějiny Evropy nebudou stejné, budou se dělit na před a po začátku války,“ zavzpomínal Tomáš Pojar, poradce pro národní bezpečnost při Úřadu vlády.

Rusové naštěstí nevyužili moment překvapení a nedosáhli kýžených úspěchů, totiž rychle dobýt celou Ukrajinu. „Postup ruské armády vůbec neukazoval, že se bude jednat o válku klasického střihu. Neviděli jsme žádné rozvinuté jednotky,“ vzpomíná na začátek války, generál v záloze a bývalý velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun. „Vycházeli ze špatných zpravodajských informací nebo si je špatně vyložili,“ doplňuje bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Když se i západní politici vzpamatovali z toho, že Rusko k takovému kroku sáhlo, a z toho, že se Ukrajina v prvních dnech dokázala úspěšně bránit. Prokázali nebývalou jednotu. Důležitým gestem byla podle Pojara cesta polského, slovinského a českého premiéra do Kyjeva. To rozhýbalo evropskou i americkou podporu Ukrajině. „Jsem rád, že jsme v tom sehráli klíčovou roli. Stejně jako jsme hráli klíčovou roli v dodávkách těžkých zbraní,“ uvedl Pojar.

První dny války zažila přímo na Ukrajině novinářka a fotografka Lenka Klicperová. „Byl to chaos a byl to šok. I pro většinu lidí, s kterými jsem se mohla setkat. Panoval neuvěřitelný chaos, bylo vidět, jak se Ukrajinci snaží horečnatě zmobilizovat své rezervy a budovat svou teritoriální obranu, do které rázem přicházeli civilisté, kteří nedrželi nikdy zbraň v ruce,“ popisuje první dny Klicperová.

Velkým překvapením bylo, že se ruské invazi srdnatě bránil ruskojazyčný Charkov, naopak v jižní části Ukrajiny postupovali Rusové relativně hladce. „Je to ze dvou důvodů: Zaprvé, v některých oblastech, například v Chersonu, měli Rusové pátou kolonu. Takhle snadno se žádné velké město nedá obsadit,“ říká novinář a komentátor serveru Novinky.cz Alex Švamberk. „Druhá věc samozřejmě je, že celá ukrajinská obrana se soustředila na luhansko-doněckou frontu,“ doplňuje.

Prvotní šok a chaos však postupně vystřídalo odhodlání a statečnost tisíců Ukrajinců, kteří jsou vděční za západní pomoc, potřebují jí však mnohem více.

Bez pomoci Západu by Ukrajinci ruské přesile nevydrželi dlouho vzdorovat. „Je nutné říct, že pomoc nezačala se začátkem války. My často zapomínáme na to, že poměrně významnou pomoc poskytovaly USA a Velká Británie už před začátkem ruské ‚velké‘ agrese,“ upozorňuje Mikulecký. Co se týče současné pomoci, je potřeba Ukrajině dát zbraně, které budou mít dosah do hloubky nepřátelského území. „A nejen do hloubky okupovaného území, ale i do hloubky ruského území,“ dodává Mikulecký s tím, že Rusové útočí po celém území Ukrajiny.

Jak složité je začlenit tolik zbraní a systémů do Ukrajinské armády? Je Evropa schopná dodávat stále stejné množství zbraní? O jaká území se nyní hraje? Jak se nyní žije v Bachmutu v epicentru nejtvrdších bojů? Na co zaměřit svou pozornost v nadcházejících dnech? A kdy má cenu vyjednávat o míru? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v první části speciálního dílu podcastu Zbytečná válka: Rok od invaze.