Kam povedou mírová jednání o Ukrajině

Na podobě 28bodového mírového plánu, který odmítla Evropa i Ukrajina, byl patrný vliv Ruska, jehož vyjednavač Kirill Dmitrijev předal návrh Američanům. Současně působí jako snaha rozklížit transatlantické společenství i důvěru Ukrajiny v Západ a jako vlivová operace.

Rusko stále počítá s návratem k velmocenské politice, kdy největší velmoci rozhodují o ostatních zemích. Je to patrné z pondělního vyjádření náměstka obranného výboru Státní Dumy Alexeje Žuravljova, že rozhodnout mají Rusko a Spojené státy. Evropa a Ukrajina nemají mít jinou možnost než podepsat, na čem se Rusko a USA dohodnou.

Rusko dává sice najevo ochotu jednat, ale netají se tím, že se svých cílů nevzdává a dosáhne je buď u mírového stolu, nebo v poli, zopakoval komentátor Rossia segodňa Rostislav Iščenko. Uvedl také, že USA nejde o mír, ale o moc.

Rusko se ve snaze prosadit své podmínky snaží opakovaně zveličovat své úspěchy na frontě. Ruské ministerstvo obrany kvůli bombastickým zprávám o úspěších kritizují ruští ultranacionalističtí vojenští bloggeři. Podle nich se vytváří falešný obraz úspěchu a dojem, že vše už je v kapse, takže může klesnout odhodlání obyvatel podporovat válku, neboť na ně beztoho dopadají vysoké náklady.

Roste napětí i na Blízkém východě. Palestinské teroristické hnutí Hamás se nemíní vzdát moci a libanonský Hizballáh se pokouší opět vyzbrojit. Izrael proto podnikl nálet na Bejrút, při němž zabil druhého muže Hizballáhu Hajsama Aliho Tanatabaiho, který sloužil jako náčelník štábu ozbrojeného křída hnutí.

Hizballáh přitom má být do konce roku odzbrojen a Izrael se netají tím, že je rozhodnut toho dosáhnout, i když si uvědomuje, že by to mohlo vést k občanské válce v Libanonu.