Článek
Hlaváč dostal na obranném výboru jednoduchou otázku - zda plánované obranné rozpočty do konce funkčního období současné vlády (do roku 2029) naplňují požadavky armády.
„Odpovím tak, jak jsem odpověděl na Bezpečnostní radě státu k představení koncepce výstavby armády – dojde ke zpomalení výstavby Armády České republiky,“ odpověděl na dotaz místopředsedy výboru Jiřího Horáka (KDU-ČSL).
Reagoval tak na pomalé tempo navyšování obranných výdajů současnou vládou. Zástupci resortu obrany v čele s ministrem Jaromírem Zůnou (za SPD) poslancům představili rozpočet pro příští rok, jehož výše by měla být necelých 191 miliard korun, což odpovídá zhruba dvěma procentům HDP. Armáda i spojenci v NATO přitom požadují více.
Zůna rozpočet hájil
Podle výhledu má obranný rozpočet pro nadcházející roky 2028 a 2029 zůstat taktéž na dvou procentech HDP. Vláda Andreje Babiše (ANO) tak chce přenechat tíhu růstu obranných výdajů až další vládě, která přijde po ní.
Podle Zůny je současný obranný rozpočet „maximum možného“. Připomněl, že jde o nejvyšší rozpočet v historii. „Sto devadesát jedna miliard, z toho 145 pro Armádu České republiky, to jsou nevídaná čísla,“ pochvaloval si naopak rozpočet svého resortu.
Ministr zdůraznil, že výdaje na obranu „nemohou být jediným měřítkem úspěchu“. Podle něj totiž cílem nemůže být jen zvyšování výdajů na obranu, ale i efektivita jejich využití.