Čísla na obalech potravin neoznačují ukrajinské jedy. Spotřebitelům toho moc neřeknou

Kus pravdy ve zprávě je. Zmíněné úvodní trojčíslí čárových kódů totiž skutečně patří Ukrajině. Říká se mu prefix a je součástí čárových kódů EAN (European Article Number). Ve skutečnosti vám ale o původu výrobku číslo neřekne skoro nic. První číslice na čárovém kódu totiž označují zemi, kde je výrobce zboží registrován.

Pod mezinárodní společnost GS1, která prefixy čárových kódů spravuje, je zaregistrováno 116 zemí a každá má svoje konkrétní číslo. Některé země jich mají rovnou několik.

Nejsnazší je vysvětlit fungování čárových kódů na příkladu. Česká republika má prefix 859. Koupíte si v obchodě instantní polévku od české firmy, na obalu bude kód 859, ale vyrobena mohla být úplně klidně třeba v Thajsku. O zemi původu výrobku čárový kód zkrátka nic neříká. A tak třeba čokoládová tyčinka ukrajinské firmy Rošen má sice na obalu prefix 482, vyrobena ale mohla být v Litvě.

Informace o původu výrobku ale nenajdete na všech potravinách. Podle nařízení Evropské unie je označení země původu povinné u masa, ovoce a zeleniny, ryb a mořských plodů, medu nebo částečně mléka. Smůlu máte u většiny zpracovaných potravin, salámů, čokolád nebo instantních jídel.

Na druhou stranu se nemusíte bát, že když si koupíte šunku s obří českou vlajkou, bude ve skutečnosti odjinud. I na tohle zmíněné nařízení EU pamatuje a v takových případech, kdy by měl být zákazník viditelně oklamán, musí být země původu uvedena.

Falešná zpráva navíc tvrdí, že výrobky s prefixem 482 jsou vysloveně jedovaté a má v lidech vyvolat strach i co se týče stravování v jídelnách, restauracích nebo domovech důchodců. Tam se totiž z těchto surovin prý taky vaří.

Tahle ničím nepodložená informace naráží pravděpodobně i na kauzu okolo ukrajinského obilí s vysokým obsahem zakázaného pesticidu na jihu Slovenska. Téma se před zhruba dvěma roky stalo tématem dezinformátorů. V Česku kontroly neprokázaly přítomnost zakázaných látek v ukrajinském obilí.

Do Česka se z Ukrajiny dováží celá řada potravin. Vzhledem k tomu, že Ukrajina není členem Evropské unie, musí stejně jako další třetí země při dovozu zboží splňovat evropskou legislativu. U živočišných produktů musí poté import schválit Evropská unie a každá zásilka dostat veterinární osvědčení.

Autor zprávy tvrdí, že se tyhle informace nesmí v televizi vysílat a kontrolní úřady musí být zticha. Budiž i dnešní díl Řetězáku důkazem, že tomu tak není. Nenávistné příspěvky proti Ukrajině nejsou nic nového, tento konkrétní příspěvek se navíc ve vlnách šíří už řadu let. Je zřejmé, že se mění i způsoby šíření. V roce 2023 lítala zpráva hlavně v řetězových e-mailech a objevila se taky na ruské sociální síti VKontakte. Později se začala objevovat taky v rámci komunikační aplikace WhatsApp.