Hlavní obsah

Jeden transparent spustil lavinu. Satirická ptačí konspirace má úplně všechno

Pokud sledujete Řetězák pravidelně, pak určitě víte, že se občas podíváme na nějakou lehce bizarní konspirační teorii. Mezi množstvím vhodných témat jsme nakonec pro dnešek vybrali satirickou a hlavně FALEŠNOU teorii, která tvrdí, že ptáci nejsou skuteční. Místo toho jde prý o sledovací drony. Kdy a kde vznikla? Kam až se rozšířila? A co to o naší společnosti vlastně vypovídá? Na to vše odpovíme v dnešním Řetězáku.

Řetězák: Kdepak ty ptáčku… (51. díl)Video: Novinky

Článek

Kořeny teorie, která se v anglickém originále jmenuje „Birds aren´t real“ (Ptáci nejsou skuteční), sahají do roku 2017. Bylo 21. ledna, den po Trumpově inauguraci a po celém světě se konala akce Women’s March. Směřovala proti novému americkému prezidentovi, což ovšem nenechalo v klidu jeho fanoušky, kteří na mnoha místech vyšli do ulic vyjádřit Trumpovi podporu. V ulicích Memphisu ve státě Tennessee byl také mladý Peter McIndoe.

Ten v napjaté situaci vytvořil parodický transparent s nápisem „Birds aren´t real“ a pak už jen čekal, jestli si ho někdo všimne. A ono jo. Záběry se začaly šířit po sociálních sítích a Peter dokázal situace využít.

Foto: WREG3

Peter McIndoe dlouho přiživoval satirickou konspirační teorii i v řadě médií…

Postupem času okolo sloganu začal šířit auru se šíleným vymyšleným příběhem. Podle něj totiž americká vláda postupně vyhubila veškeré ptactvo a nahradila ho sledovacími drony. Ty kromě kamerky prý obsahují třeba i mikrofon, takže mohou předstírat ptačí zpěv.

Vznikly webové stránky, na nich je dodnes vymyšlený příběh a časová osa, jak americká vláda zvládla vyhubit až 12 miliard ptáků. Nechybí ani fiktivní dokumenty. Do příběhu zakomponoval dokonce i frustraci samotné CIA, jejíž příslušníky prý dlouhodobě otravovaly pokálené kapoty jejich naleštěných limuzín.

Lidé mají sklon věřit konspiračním teoriím, pokud tyto teorie dobře vyhovují jejich dosavadním přesvědčením. Například přesvědčený antisemita snadněji uvěří konspirační teorii, podle níž za nějakou tragédií, třeba 11. zářím, stojí tajné spiknutí Židů. Pokud by někdo řekl, že to byla jiná skupina, bude tomu třeba věřit méně.
Tomáš Koblížek, Oddělení analytické filosofie Akademie věd ČR

Možná vás taky napadne, že sledovacímu dronu se občas musí vybít baterie… I na tohle Peter McIndoe ve své teorii pamatoval. Copak jste nikdy neviděli ptáky sedící na drátech vysokého napětí? A ještě jedna věc.. viděli jste někdy na ulici mládě holuba?

Foto: Profimedia.cz

"Ptačí nabíječka"…

Osvědčené mechanismy

K proslavení teorie přispělo zcela jistě Peterovo chování. Když mluvil o sledovacích dronech, tvářil se vážně, v žádném rozhovoru nepřipustil, že jde o legraci. Pravidelně byl zván do různých médií, kde teorii přiživoval a přidával další a další detaily. Obklopil se týmem mladých lidí, většinou členů generace Z a myšlenka se vesele šířila a peníze z prodeje oblečení a doplňků přibývaly.

Zatímco Peter mluvil na pódiu během různých vystoupení, tým lidí roznášel letáky a vylepoval plakáty. Sledující začali přibývat i na sociálních sítích. Dnes instagramový účet sleduje 365 tisíc lidí.

Foto: Novinky

Napište nám…

Zajímavé je pozorovat, jak se Petrovi podařilo osvědčenými mechanismy různých ohýbačů pravdy a konspirátorů uzemnit moderátory v médiích. Testoval hranici. Lidé, kteří věděli, že jde o satiru, se bavili. Někteří mu ale začali věřit. V podstatě simuloval celý ekosystém konspiračních teorií – od počáteční absurdity přes budování „komunity“ až po mediální zpochybňování reality.

Přes čtyři roky trvalo, než se otec myšlenky poprvé veřejně přiznal, že teorie o sledovacích dronech je satira, sociální experiment a odpověď na šíření dezinformací v digitální době. Většina peněz vydělaných z prodeje oblečení a dárkových předmětů šla zpátky do oběhu. Platit se musely letáky, pronájmy billboardů nebo třeba provoz polepené dodávky, která jezdila po Státech.

A proč jsou lidé ke konspiračním teoriím náchylní? Nabízí totiž jednoduché odpovědi na složité otázky. Navíc dávají lidem pocit, že „vidí za oponu“ a znají utajovanou pravdu. Navíc je velmi snadné najít jakéhokoli viníka  – vládu, elity, mimozemšťany nebo sledovací holuby.

Konspirační teorie nejsou jen snahou vysvětlit nějaké události pomocí krkolomných výkladů. Jde také často o to nějakou skupinu - údajné spiklence - veřejně obvinit, vyvolat vůči nim nedůvěru, či dokonce hněv.
Tomáš Koblížek, Oddělení analytické filosofie Akademie věd ČR

Peter McIndoe světu ukázal, že někdy musíte vytvořit falešnou konspiraci, abyste lidem ukázali, jak fungují ty skutečné. Hnutí se svou teorií pokračuje i dnes. A i když není vyloučeno, že někdo ji stále považuje minimálně za znepokojivou, většině lidí už je jasné, že jde o parodii, která může být zároveň i malým varováním.

Moderátorka Anežka Hněvkovská věnuje pozornost tématům, která se objevují v řetězových e-mailech a temných zákoutích internetu. Do dubna 2025 moderoval pořad Tony Havlík.

Nový díl vychází vždy před víkendem, kdy nejčastěji dochází k výměnám názorů v rámci celých rodin a generací. Argumenty jsou naservírované ve stručné a srozumitelné formě. V audio podobě vychází také v podcastových aplikacích.

Databázi fact-checků, které se opírají o fakta z důvěryhodných nezávislých zdrojů provozuje i společnost Seznam. Nejčastější dezinformace spolu s jejich vysvětlením najdete zde.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám