Článek
Studie s názvem „Project MYST“, na které Meta – pod kterou spadají sítě Facebook či Instagram – spolupracovala s Chicagskou univerzitou a které se zúčastnilo 1000 teenagerů a jejich rodičů, sice ukázala na fakt, že rodičovský dohled může v určitých ohledech částečně formovat chování na sítích, sám o sobě ale výrazněji neřeší nadměrnou závislost a kompulzivní chování při jejich užívání, uvádí web TechCrunch.
Děti, které navíc zažívají velký stres nebo nějaké trauma, jsou k závislosti na sítích o to náchylnější.
Mnozí odborníci už delší dobu tvrdí, že nástroje rodičovské kontroly jsou potřebné, ale nejsou všespásné a musí přijít i větší ochrana od samotných provozovatelů sítí. Výsledky studie tak jen podporují důležitost ochrany dětí na sítích, což mnohé země v poslední době řeší výrazným omezováním, nebo dokonce zákazem sítí.
Průkopníkem se v tomto ohledu stala Austrálie, kde mladší 16 let nesmí vlastnit účet na hlavních sociálních sítích (TikTok, Instagram, Facebook, Snapchat nebo YouTube). Podobně to plánuje například i Španělsko.
Ve Francii schválili zákon zakazující používání sítí dětem mladším 15 let, vstoupit v platnost by mohl v září letošního roku. Podobný věkový limit se řeší i v Česku, vláda by mohla zákaz navrhnout ještě letos.
Důležitý důkaz u soudu
Úryvky z uvedené studie byly předloženy jako jeden z důležitých důkazů u soudu, který od počátku února probíhá v americkém Los Angeles. Dvacetiletá dívka vystupující pod jménem Kaley v něm viní sociální sítě Instagram a YouTube, že u ní jejich užívání vyvolalo úzkost a sebevražedné myšlenky.
Jednou z hlavních otázek u soudu je, jak sociální sítě chrání duševní zdraví svých uživatelů, zda ví o možných nebezpečích či vzniku závislostí a co dělají, aby především mladé uživatele co nejvíce ochránily.
U soudu už vypovídal šéf Instagramu Adam Mosseri a o několik dní později po něm i generální ředitel Mety Mark Zuckerberg. Výsledek soudního procesu bude mít výrazný vliv na další, které již probíhají nebo se chystají.