Článek
Patří odhazování brožurek politických oponentů do politické kultury?
Na tohle by Vám asi každý řekl, že nepatří. Zasaďme si to ale do kontextu, v jakém se tato věc odehrála. Diskuse, která probíhá celou českou společností, je bohužel napjatější, než by si kdo přál, a není naděje, že se zmírní - do voleb bezpochyby ne. Na politickou scénu navíc vstupují subjekty, které mám spjaté s minulostí a se vším, co na naší zemi zanechali během 40 let komunistické totality. Místo sebereflexe a pokory přichází s arogancí a nebetyčnou drzostí.
Současná paní předsedkyně Konečná mně předložila něco, co já nechci. Zkuste si představit, že jste na ulici během kampaní, to jsem zažila mnohokrát. Když rozdáváme letáky a někdo jde proti mně, já mu to nabízím a on to nechce, tak já mu to nedám. Paní Konečná nerespektuje absolutně nic.
Vzali mi 37 let života. Půlka života je ztracená. Konec života mi už nevezmou. Musím zabojovat za děti, vnuky a dělám pro to všechno. Čili odhození brožury, kdybychom byli v normálním světě, tak bych brala jako mezní prostředek, ale teď se za něj ani nestydím, považuji ho za správný.
Je to subjekt, který byl a je demokraticky volen ve volbách. KSČM není zakázána zákonem. Nemělo by být ve výbavě politika to, aby udržel emoce na uzdě?
Já myslím, že je držím téměř 30 let statečně na uzdě. V tomto případě si myslím, že bych neměla na otázky o politické kultuře odpovídat jenom já. Měli by být voláni k odpovědnosti lidi, kteří tady nastolují míru nenávisti a strachu, a ne ti, kteří se jí brání.
Dají se se slušností v politice vyhrát volby, nebo člověk musí v nějakou chvíli pomyslně odhodit rukavice a jít do toho natvrdo?
Možná je výhoda, že pan předseda Fiala ztělesňuje stránku zdvořilé politiky za všech okolností a že má ve straně i někoho, kdo pomyslně bouchne do stolu a odhodí rukavice. Tím gestem možná nahradí spoustu slov. Alespoň já jsem to tak chápala, že kdybych se omluvila, kdybych opakovala to, co tady komunisté způsobili, jakou jsou hrozbou pro budoucnost, tak by to zapadlo.
Vy jste říkala, že nechcete dát komunistům budoucnost vašich dětí a vašich vnuků. Dělá koalice Spolu dost pro to, aby v příštích volbách, které nás čekají na začátku října, uspěla?
Každý z nás podle svých možností od komunálních politiků přes krajské až po ty vrcholné dělá to, co si myslí, že je potřebné v tu chvíli udělat. Budeme muset přitlačit a ve čtyřech měsících upoutat pozornost lidí k tomu, co je před námi, to je bez debat. Já si myslím, že vláda má za sebou poměrně solidní necelé čtyři roky, kdy největší hrozby odclonila.
Přijde vám kampaň koalice Spolu srozumitelná a pozitivní? Líbí se vám slogany „Teď jde o všechno“ nebo „Teď je čas stát na správné straně“?
Zatím jsme na začátku. Mně se líbí. Kolikrát historie ukázala, že lidé se rozhodli pro nějaký postoj, a situace jim ukázala, že se rozhodli špatně. Teď bych konkrétně zmínila rok 1946, kdy vyhráli komunisté a následek byl 40 let totality. Lidé si tehdy nemysleli, že to tak dopadne. Tento apel říká - rozmyslete si to, které možnosti máte, a postavte se na správnou stranu. To se mi líbí.
Hrozí nám návrat totality?
Když se podívám na výroky Kateřiny Konečné, které jsem si dala dohromady, tak ona říká, že je potřeba zavést třídní boj a vrátit se k němu. Nebyla by to, doufejme, totalita, jakou jsme zažili v letech 1948 až 1989… Takovým lakmusovým papírkem postojů jednotlivých politických subjektů je přesně to, jak se staví k současnému Rusku.
Zaujal mě průzkum, který si nechalo udělat ministerstvo vnitra. Ukázalo se, že více než polovina respondentů se bojí toho, že vláda by mohla zmanipulovat volby. Co to vypovídá o důvěryhodnosti vlády a o tom, jakým způsobem vláda komunikuje bezpečnostní hrozby?
Já si myslím, že vzhledem k tomu, jaký my máme volební systém a robustní kontrolní schéma, které celé volby provází, je toto vyloučeno.
To je způsobeno atakem proti vládě a proti korespondenční volbě, který toto nastolil. Ten si myslím, že odrazíme, v tom problém nebude. V čem bude problém a co se může ve volbách projevit je, do jaké míry budou volby ovlivněny ze zahraničí. To se ukazuje ve všech zemích. Rumunsko bylo významný příklad z poslední doby, ale v minulosti Spojené státy, Slovensko, Maďarsko, Polsko o tom diskutuje. A signály o tom, že v ČR bude snaha ovlivňovat volby jsou jednoznačné, míněno ze strany Ruska.
Už když nás označili za nepřátelskou zemi, ještě před invazí na Ukrajinu. Když se podíváme na jednotlivé výroky jednotlivých představitelů Ruska, od prezidenta Putina až po ty nižší, neustále opakují, že u nás sílí profašistické tendence. Že by nás měli zachránit před touto situací, a už vysílají signály, včetně individuálních útoků na Dominika Haška nebo na mě. To už jsou signály a pokus ovlivnit veřejné mínění, naklonit ho na proruskou a protivládní stranu. A toho se obávám.
Celý rozhovor si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.
(Tento rozhovor byl natočen minulý týden před bitcoinovou kauzou končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka /ODS/.)
Rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Moderují Eva Mikulecká, Michael Rozsypal a Karolina Brodníčková.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: