Článek
Rozsáhlá tlaková výše se bude během týdne přesouvat ze severní Afriky a postupně zasáhne jihoevropské země jako Itálie nebo Řecko. Zde se vytvoří jev zvaný tepelná kupole (anglicky heat dome), který sevře celou oblast spalujícími teplotami.
Jak místní obyvatelé, tak i početní turisté se musí připravit na vedra, která můžou v některých regionech vydržet po celý týden. Tato vlna veder nebude pouze déletrvající, ale také zasáhne velké území a bude teplotně velmi intenzivní.
Očekává se, že teploty budou překračovat hranici 40 °C, někde však můžou být denní maxima až 45 °C. V kontextu dlouhodobého klimatu těchto oblastí půjde většinou o teploty vyšší o 10-15 stupňů, než je běžné během vrcholu léta. Vlna veder by tak mohla patřit k těm nejhorším, které jižní a jihovýchodní Evropu zasáhly za poslední desetiletí.

Teplotní anomálie nad Evropou v pátek 25. července dle modelu ECMWF
Kontrastní počasí v Itálii
Začátkem týdne zasáhnou vedra nejvíce jižní Itálii. Úřady již vydaly výstrahu před vysokými teplotami. V regionech Apulie a Basilicata a na ostrovech Sardinie a Sicílie se teploty vyšplhají nad 40 °C.
Nejhorší situace by měla být na druhém zmíněném ostrově, kde teploty dosáhnou s velkou pravděpodobností 45 °C. Právě v Syrakusách, ležících na ostrově Sicílie, v roce 2021 naměřili 48,8 °C, dosavadní evropský teplotní rekord. Podle meteorologů může být teoreticky i tato hodnota v ohrožení.
Zatímco na jihu země bude horko, sever Itálie naopak čeká bouřlivý týden. Právě nad severní částí Apeninského poloostrova bude ležet frontální rozhraní mezi africkými vedry a chladnějším vzduchem nad západní Evropou. Především alpskou oblast tak čekají velmi silné bouřky.
Vedra a požáry v Řecku
Extrémně horké počasí čeká také balkánský poloostrov. V prvních dnech vlny veder by měly teploty nejvýše stoupat v Řecku, které zatím zažívá významně nadprůměrně teplé léto.
Teploty mohou v úterý a ve středu stoupat vysoko nad 40 °C, především ve střední Makedonii a v Thesálii. Ke 40 °C však bude sahat rtuť teploměru i v Aténách a na turisticky populárních ostrovech v Egejském moři. Modely ukazují, že vedra budou intenzivní i v dalších dnech.
Místní vláda vyhlásila červenou pohotovost a mobilizuje krizový aparát. Během nejintenzivnější fáze veder doporučuje rizikovým skupinám lidí nevycházet ven a zakazuje venkovní práce od 12:00 do 17:00.

Turisté stojící ve stínu před chrámem Parthenon v Aténách během vlny veder
Řecko a vedlejší Turecko navíc sužuje sucho, které v kombinaci se silným větrem pomáhá šířit lesní požáry. Jen za poslední měsíc bylo v Turecku zaznamenáno 761 požárů, ty nejvážnější trápí především severozápad země.
Neobvykle horký Balkán
Předpovědní modely se prozatím shodují, že vlna veder by měla především v jihovýchodní části Balkánského poloostrova a v Turecku vydržet minimálně do konce týdne. Některé dokonce předpokládají s nástupem víkendu ještě vyšší intenzitu, přičemž střed Balkánu by měl mít nejvyšší teplotní anomálie dosahující až k o 15 °C vyšším teplotám oproti normálu.
V pátek a v sobotu mohou s vysokými teplotami okolo 40 °C počítat i srbské, rumunské a bulharské oblasti kolem řeky Dunaj anebo nížinné vnitrozemní oblasti Černé Hory, Albánie a Severní Makedonie. Čtyřicetistupňových veder by tak nakonec měly dosáhnout téměř všechny země regionu.
Taková extrémní horka mají velmi negativní vliv na zdraví obyvatel především ve městech. Nedávná studie zabývající se intenzivní vlnou veder v Evropě na přelomu června a července odhadla, že při ní zemřelo 2300 obětí, přičemž dvě třetiny z nich souvisely se změnou klimatu.
Jihovýchodní Evropa patří mezi regiony, kde je nárůst frekvence a intenzity vlny veder nejvyšší. Extrémní teploty tento týden tak mohou znovu poukázat na rostoucí klimatické riziko v regionu a nutnost efektivní adaptace na probíhající změny.