Článek
Mimořádná vlna veder zasáhla na přelomu června a července většinu Evropy. Přetrvávající horko bylo způsobeno tlakovou výší nad západní Evropou, která vytvářela jev označovaný jako tepelná kupole (anglicky heat dome), ve kterém se jako pod pokličkou udržuje horký a suchý vzduch.
Jak se tento systém posouval na východ, nasával horký vzduch ze severní Afriky, čímž postupně zesilovalo horko v celé Evropě. Na řadě míst padaly teplotní rekordy. Přes den se teploty dostávaly i nad 40 stupňů a tropické noci nebyly výjimkou.
Nikde však nepociťovali lidé zátěž tepelné kupole více než v největších evropských městech. Městské prostředí je totiž schopné zadržet více tepla než okolní venkovská krajina a (pocitové) teploty zde mohou být až o několik stupňů vyšší.
Tepelný ostrov města
Tepelný ostrov města označuje jev, při kterém lze pozorovat vyšší atmosférické i povrchové teploty v zastavěné oblasti města oproti okolnímu venkovu. Vysoká akumulace tepla ve městech je dána umělými povrchy s dobrou absorpcí slunečního záření, odpadním teplem produkovaným lidskou činností nebo geometrií zástavby omezující proudění větru.
Vyšší intenzita tepelného ostrova je pozorována obvykle v zimě, což souvisí s únikem tepla z vytápěných objektů, nebo v noci, kdy rozpálené povrchy uvolňují naakumulovanou energii. Přesto není dobré teplotní rozdíly mezi městem a okolím podcenit ani během parného letního dne, protože může činit až několik jednotek stupňů Celsia a významně snížit termální komfort člověka.
Tepelné ostrovy města nejsou produktem klimatické změny, mohou však zesilovat její negativní vliv. Bude nezbytné, vzhledem k očekávanému nárůstu délky a intenzity vln veder v budoucnu, aby se města těmto změnám přizpůsobila.
Tento jev je známý jako tepelný ostrov města, který rovněž funguje jako menší tepelná kupole. Společný efekt vln veder a vyšších teplot ve městech vede nejen k negativním dopadům na lidské zdraví, ale často může ohrozit i život.
Neviditelný vliv veder na úmrtnost
V nové studii vědci z Imperial College London a London School of Hygiene & Tropical Medicine odhadují, že během poslední významné vlny veder zemřelo od 23. června do 2. července v pouhých dvanácti vybraných městech 2 300 lidí v souvislosti s horkem.
Počet možných obětí je tedy mnohem vyšší, než obvykle bývá u jiných velkých přírodních katastrof. Pro srovnání, loňské povodně v okolí španělské Valencie si vyžádaly 224 životů. Dosud nejsmrtelnější vlně veder v roce 2003 podlehlo v Evropě odhadem 72 tisíc osob.
„Vlny veder za sebou nezanechávají ničivé stopy jako povodně, požáry nebo bouře. Jejich dopady jsou většinou neviditelné. Pouhá změna o 2 nebo 3 stupně může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí pro tisíce lidí,“ řekl autor studie Ben Clarke, klimatolog z Imperial College London.
Vědci odhadují, že nejvíce postiženým z vybraných dvanácti měst byl Milán s nadúmrtím přibližně 500 osob, následovaný Paříží a Barcelonou. Nejzranitelnější skupinou lidí byly podle očekávání osoby starší 65 let, které se podílely až 88 procenty na odhadovaném počtu nadúmrtí.
Odhadovaná nadúmrtí v souvislosti s horkem v evropských městech během horké vlny od 23. 6. do 2. 7.
Celá studie je založena na modelech, které jsou odvozeny z místních údajů o úmrtnosti v předchozích vlnách veder, výsledky je tedy nutné interpretovat jako odhady. Výzkumníci nicméně uvádějí, že přesná čísla je a bude složité získat, protože většina obětí umírá mimo dohled veřejnosti v domácnostech a nemocnicích za malého zájmu médií.
„Zatímco ve Španělsku, Francii a Itálii byla hlášena jen hrstka úmrtí, očekává se, že v důsledku vysokých teplot zemřely další tisíce lidí. Tato studie ukazuje, proč se vlnám veder říká „tichý zabiják“,“ dodal spoluautor studie Malcolm Mistry, epidemiolog z London School of Hygiene & Tropical Medicine.
Až dvě třetiny obětí kvůli změně klimatu
Vědci rovněž spočítali, jak velký vliv mělo na počet nadúmrtí globální oteplování. Porovnali reálné hodnoty a simulovanou intenzitu veder bez vlivu lidské činnosti, která by byla o 1-4 °C nižší v závislosti na konkrétním místě. A došli k neskutečnému výsledku, ve kterém lze přičíst přibližně 1 500 nadúmrtí (zhruba dvě třetiny) změně klimatu.
Teplotní anomálie nad Evropou během vlny veder od 23. 6. do 2.7
„V oteplujícím se světě budou vlny veder pravděpodobně stále častější, intenzivnější a budou mít dopad na více lidí po celé Evropě,“ upozorňuje Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu.
Logicky tak bude narůstat hrozba pro lidské zdraví a počet úmrtí souvisejících s horkem. Podle scénáře globálního oteplování o 2 °C by mohlo přibližně 163 milionů Evropanů čelit bezprecedentním vedrům, což je téměř dvojnásobek počtu, který je tím postižen nyní.
Adaptace na vedra v prostoru měst
Pokud dáme stranou snahy o zpomalení globálního oteplování, řešením problému přehřátých měst je implementace vhodných adaptačních opatření v prostoru měst, například zeleně nebo reflektivních povrchů, které vytvoří chladnější místa.
Přestože existují důkazy, že někde adaptace na extrémní horko už do jisté míry probíhá úspěšně, v mnoha městech stále existují velké adaptační mezery. Ty bude potřeba odstranit, abychom se mohli v budoucnu lépe bránit negativním dopadům intenzivních vln veder ve městech.
Aktuálně nejsou vedra tak velká jako na přelomu června a července, i když tropické hodnoty teplot jsou na mnoha místech Evropy včetně Česka i teď. Další teploty nad 30 stupňů se u nás pravděpodobně objeví o víkendu, jak dlouhá ale vedra budou, na tom se modely zatím neshodnou.
Na webovém portálu meteoblue je možné sledovat, jaké teploty panují v téměř 80 městech po celém světě, včetně Prahy. V době největších veder tak lze objevovat místa, kde se nejlépe zchladíte.
