Článek
Report Imperial College London vychází z analýzy dat z 854 evropských měst, včetně 18 českých. Z analýzy vyplývá, že počty úmrtí se vlivem klimatické změny způsobené člověkem více než ztrojnásobil.
Celkově analýza odhaduje, že změny teplot způsobené klimatickými změnami zavinily 16 469 úmrtí (s odchylkou reálně 15 013 až 17 864) v 854 městech, což představuje téměř 70 % všech odhadovaných úmrtí v létě.
Vědci využili místní vztahy mezi teplotou a úmrtností k modelování nadměrné úmrtnosti během nejteplejších měsíců roku a porovnali své výsledky, které pokrývají města, kde žije téměř třetina evropské populace, s hypotetickým světem bez jakýchkoli klimatických změn.
Autoři upozorňují, že jelikož se studie věnuje jen 30 % obyvatelstva Evropy, nelze to považovat za celkový ukazatel úmrtí v Evropě.
Nejvíce nadúmrtí bylo zaznamenáno v Itálii a ve Španělsku. V Česku letos nebyla žádná výrazná vlna veder, a tak byl celkový počet nadúmrtí ve vybraných českých městech 144. Z toho by podle analýzy 113 lidí nemuselo umřít, kdyby nebyla klimatická změna způsobená člověkem.
„Příčinná souvislost mezi spalováním fosilních paliv, rostoucími teplotami a zvýšenou úmrtností je nepopiratelná. Kdybychom v posledních desetiletích nepokračovali ve spalování fosilních paliv, většina z odhadovaných 24 400 lidí v Evropě by letos v létě nezemřela,“ uvedla podle Guardianu klimatoložka a spoluautorka zprávy Friederike Ottová.
Denní anomálie teplot v létě 2025 a zvýrazněné vlny veder v jednotlivých státech
Podle analýzy vědců jsou aktuálně teploty v Evropě o 1,5 až 2,9 °C vyšší než v předindustriálním období. Ve velkých městech je však oteplování ještě intenzivnější kvůli efektu tepelného ostrova města.
Tepelný ostrov města
Tepelný ostrov města označuje jev, při kterém lze pozorovat vyšší atmosférické i povrchové teploty v zastavěné oblasti města oproti okolnímu venkovu. Vysoká akumulace tepla ve městech je dána umělými povrchy s dobrou absorpcí slunečního záření, odpadním teplem produkovaným lidskou činností nebo geometrií zástavby omezující proudění větru.
Vyšší intenzita tepelného ostrova je pozorována obvykle v zimě, což souvisí s únikem tepla z vytápěných objektů, nebo v noci, kdy rozpálené povrchy uvolňují naakumulovanou energii. Přesto není dobré teplotní rozdíly mezi městem a okolím podcenit ani během parného letního dne, protože může činit až několik jednotek stupňů Celsia a významně snížit termální komfort člověka.
Tepelné ostrovy města nejsou produktem klimatické změny, mohou však zesilovat její negativní vliv. Bude nezbytné, vzhledem k očekávanému nárůstu délky a intenzity vln veder v budoucnu, aby se města těmto změnám přizpůsobila.
„Drtivá většina úmrtí v důsledku horka se odehrává v domácnostech a nemocnicích, kde jsou lidé s již existujícími zdravotními problémy tlačeni na hranici svých možností. Teplo se však na úmrtních listech zmiňuje jen zřídka,“ řekl epidemiolog a spoluautor studie Garyfallos Konstantinoudis.
„Nikdo by nečekal, že někdo bude riskovat svůj život při práci v přívalovém dešti nebo ve větru o síle hurikánu. Ale nebezpečné horko je stále bráno příliš na lehkou váhu,“ dodal.
Evropská města jsou na extrémní vedra lépe připravena než v roce 2003, kdy ničivá vlna veder zabila 70 000 lidí, ale záchranné služby mají potíže držet krok s rostoucími teplotami a stárnoucí populací.
