Článek
Jedním z účastníků jednání byl miliardář Sulejman Kerimov, silně sankcionovaný těžební a finanční magnát. Ten přislíbil 100 miliard rublů, což odpovídá přibližně 25 miliardám korun. Oleg Děripaska, kdysi nejbohatší muž Ruska, významný podnikatel v energetickém a ocelářském sektoru, také slíbil dar, píše Focus.
Nikdo si nedovolí odmítnout. Riskovali by vyvlastnění majetku nebo vyhnanství. Oligarchové, kteří se po začátku invaze v únoru 2022 od Putina distancovali, za to zaplatili. Například Oleg Tinkov, zakladatel Tinkoff Bank. Poté, co označil válku za „šílenou“, musel svůj podíl prodat za pouhá tři procenta skutečné hodnoty. Ti, kteří zůstali loajální, získali lukrativní zakázky a ukotvili se ve zbrojním průmyslu.
Oficiálně se tlak na oligarchy popisuje jako jejich soukromá iniciativa. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by Putin aktivně žádal o peníze. Podle něj „jeden nejmenovaný oligarcha zaplatil velmi vysokou částku z vlastní iniciativy“. Mnoho firem považuje za povinnost projevit vděčnost, protože jejich úspěch je úzce spojen se státem, tvrdí Peskov.
Moskva nyní utrácí více než sedm procent svého hrubého domácího produktu na obranu, což je výrazně více než jakákoli velká evropská země. Na rok 2025 rozpočet pamatoval na armádu sumou ve výši 13,5 bilionu rublů, což je přibližně 3,73 bilionu korun. Peněz se ovšem stále nedostává. Jen letos v lednu a únoru už rozpočtový deficit přesáhl 90 procent očekávaného deficitu za celý rok.
Zvyšování schodku se vláda snaží zabránit přílivem peněz. Zvýšila DPH na 22 procent.
Očekává, že to přinese za tři roky přibližně 600 miliard rublů (asi 146 miliard korun). Kromě toho byly velké společnosti povinny v roce 2023 zaplatit zvláštní poplatek ve výši 10 procent z dodatečných zisků, což znamenalo, že stát vybral asi 320 miliard rublů (asi 85 miliard korun).
V současnosti Rusko těží z války na Blízkém východě. Kvůli vysoké poptávce po ruské ropě stát vydělává přibližně 670 milionů eur (16,4 miliardy korun).
